Cukrovka 2. typu, která postihuje stále více lidí, je nejen závažným onemocněním ovlivňujícím každodenní život, ale také významným rizikovým faktorem kardiovaskulárních onemocnění. Pacienti s diabetem jsou totiž mnohem náchylnější ke zdravotním komplikacím, jako je srdeční infarkt a mozkové mrtvice. Dobrou zprávou však je, že díky včasné prevenci, dobré spolupráci pacienta a s využitím moderních léčiv lze tato rizika výrazně snížit.
Nové léky pomáhají
V posledních letech se v léčbě diabetu 2. typu a souvisejících komplikací používají nové léky, které významně pomáhají při zvládání diabetu a prevenci jeho komplikací. „Moderní léky, využívající princip GLP-1 RA, účinně snižují hladinu cukru v krvi, a navíc chrání také cévy, srdce, mozek i ledviny. Kromě cukru snižují krevní tlak, tělesnou hmotnost a zlepšují hodnoty tuků, tím vylepšují rizikový profil pacienta,“ vysvětluje prof. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D., vedoucí lékař Diabetologického centra VFN v Praze a předseda České diabetologické společnosti, a dodává: „Díky těmto moderním lékům by bylo možné u vysoce rizikových pacientů s diabetem 2. typu zabránit až 8,5 tisícům komplikací ročně. To by zdravotnickému systému mohlo přinést roční úsporu přibližně 412 milionů Kč, zároveň se zlepšením kvality života pacientů. Optimální léčba se ale zatím dostane jen k 15 % pacientů, kteří ji potřebují.“
Moderní léky můžou významně snížit výskyt cévní mozkové příhody a jejich využití by tedy mělo být součástí prevence mrtvice u pacientů s diabetem 2. typu. Pouze každý desátý pacient s diabetem 2. typu je však léčen léky, které riziko mozkové mrtvice snižují,“ konstatuje doc. Aleš Tomek, Ph.D., primář Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol.
Aktivní přístup k prevenci
„Spodná časť formuláraPro efektivní péči o pacienty je klíčovým faktorem spolupráce napříč lékařskými specializacemi a uplatňování holistického přístupu k léčbě. Jen společným působením diabetologů, kardiologů a dalších odborníků je možné pacientům s diabetem 2. typu poskytovat komplexní péči a výrazně tak snížit riziko komplikací spojených s kardiovaskulárním systémem,“ dodává prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., z VFN a III. Interní kliniky 1. LF UK. Tato spolupráce by měla zahrnovat pravidelné sledování zdravotního stavu pacienta i společné rozhodování o léčbě, stejně jako edukaci pacienta. Klíčovým prvkem je přitom aktivní zapojení samotného pacienta do preventivních opatření. Odborníci je proto vyzývají, aby se nebáli klást otázky svým lékařům, aktivně se zajímali o své zdraví a snažili se dodržovat doporučení týkající se prevence.