Jaro je obvykle obdobím změn. Delší dny a víc pohybu nás můžou stát víc energie. Po dlouhých zimních měsících navíc bývá náš organismus vyčerpaný, chybí mu dostatek slunečního svitu, vitaminů a bývá náchylnější k onemocnění. Snažíme se proto svůj organismus podpořit. Pomoct nám při tom může i odlehčení jídelníčku a jeho obohacení o tzv. superpotraviny, které můžou mít mnoho zdravotních benefitů.
„Pojem superpotravina nemá žádnou přesnou definici a neexistuje tedy ani žádný jejich oficiální seznam,“ říká odborná konzultantka lékáren BENU PharmDr. Ivana Lánová.
„Superpotravina je vlastně označení, které se začalo užívat hlavně u potravin s vysokým obsahem živin a látek, které považujeme za zdraví prospěšné. Upozorňovalo na vysoký obsah látek důležitých pro náš organismus, mezi které řadíme např. vitaminy, minerály, nenasycené mastné kyseliny, flavonoidy, polysacharidy a fytosteroly. Jsou to látky, kterým se obecně přisuzuje pozitivní vliv na naše zdraví, duševní i tělesnou pohodu. Název superpotravina ale postupně ´zlidověl´ a jeho použití se rozšířilo i na nejrůznější domácí potraviny, které se můžou pyšnit obsahem nutričně hodnotných látek.“
Zelenou superpotravinou, kterou si lze doma vypěstovat na jaře i po zbytek roku, jsou tzv. microgreens. Je to nezralá zelenina, která se sklízí ve fázi děložních lístků nebo ve chvíli, kdy se objevují listy pravé. První „mladá zelenina“ byla produkována v jižní Kalifornii v roce 1990. Zařazení těchto mladých rostlin do jídelníčku může mít řadu nutričních i zdravotních benefitů. Microgreens jsou nejen nutričně bohaté, ale oproti svým zralým protějškům obsahují vysoké množství vitaminů a minerálních látek, včetně mědi, zinku a selenu. Díky fytochemikáliím a antioxidantům se o nich soudí, že napomáhají i k lepšímu hojení ran a syntéze kolagenu. Nejznámější jsou ředkev, brokolice, červená řepa, hořčice, čočka, oves, hrách, jetel nebo řeřicha. Používají se do polévek, salátů, pomazánek, omelet či nádivek.
Mezi další zelené superpotraviny patří řasy spirulina a chlorella. Obsahují vysoké množství esenciálních aminokyselin, které si naše tělo nedokáže samo vytvořit, ale musí ho přijmout z potravy. Jsou zdrojem bílkovin pro náš organismus. Zároveň jsou zdrojem antioxidantů, které pomáhají chránit buňky před oxidačním poškozením a volnými radikály. Také zelený čaj bývá často vyzdvihován pro své pozitivní účinky na naše zdraví. Obsahuje katechiny a napomáhá tak ke kontrole tělesné hmotnosti. Díky polyfenolickým sloučeninám a antioxidantům bývá spojován s protizánětlivými účinky. Stejné látky jsou obsaženy i v koření kurkumě a zázvoru, o kterých se proto soudí, že mohou být účinnou prevencí takových chronických nemocí, jako jsou kardiovaskulární choroby či cukrovka.
těchto biologicky aktivních Pro „nezelené“ zdroje látek nemusíme chodit za hranice. Nachází se také v kysaném zelí, jablkách, česneku nebo bobulovitém ovoci, jako jsou borůvky, brusinky, jahody, ostružiny nebo maliny. Bobuloviny, kromě vysoké dávky antioxidantů, obsahují
Pro „nezelené“ zdroje těchto biologicky aktivních látek nemusíme chodit za hranice. Nachází se také v kysaném zelí, jablkách, česneku nebo bobulovitém ovoci, jako jsou borůvky, brusinky, jahody, ostružiny nebo maliny. Bobuloviny, kromě vysoké dávky antioxidantů, obsahují flavonoidy, kterým bývá přisuzováno, že snižují rizika výskytu kardiovaskulárních chorob. Zelí díky probiotikům doplňuje přirozený střevní mikrobiom. „Ten můžeme ovlivnit i konzumací drcených lněných semínek, které navíc obsahují omega-3 mastné kyseliny,“ doplňuje Lánová. Mezi superpotraviny můžeme zařadit také kustovnici čínskou, ale i běžné potraviny, jako jsou ryby, vejce, ořechy nebo semínka. Některé superpotraviny konzumujeme přímo, z některých se připravují nejrůznější extrakty.
