Deset tisíc kroků denně – je to málo, nebo moc? I odborníci se přou, zda je toto často propagované číslo pro zdraví a kondici ideální. Aby měly nachozené kroky skutečně přínos, záleží totiž i na způsobu chůze, kvalitě obuvi a správných návycích.
Když člověk prosedí většinu pracovní doby za počítačem, začne mu ubývat svalová hmota a naskakovat přebytečné kilogramy. Chybějící pohyb v práci je potřeba nahradit volnočasovými aktivitami. Podle statistik se jen v Evropské unii nedostatečně hýbou zhruba dvě třetiny obyvatel, a čím vyšší věk, tím toto číslo stoupá. Přitom stačí málo. Pro tělo nejpřirozenější je totiž podle řady odborníků „obyčejná“ chůze.
Fyzioterapeut Martin Kasman, který spolupracuje se značkou barefoot obuvi Be Lenka, se věnuje diagnostice a terapii funkčních poruch pohybového aparátu novorozenců, dětí a dospělých. „Noha sice není nejdůležitější článek lidského těla, ale dává nám jasný obraz o tom, v jakém stavu se celé tělo nachází. Co ho ovlivňovalo, jaká traumata a onemocnění překonalo, jaké aktivity člověk vykonává. Při bolesti ustupujeme od přirozeného pohybu, zvyšuje se napětí těla, hledáme zkratky a pomáháme si, abychom mohli vykonávat běžné aktivity, i když v omezeném režimu. Odráží se to na naší výkonnosti, vzhledu i vnímaní sebe samého,“ popisuje.
Chůze jako terapie pro tělo
Chůze je podle něho přirozený, preventivní i terapeutický pohyb pro tělo. Pokud chce být člověk zdravý a v kondici, je třeba se především zvednout ze židle. A jak tedy chodit správně?
Při každém kroku je důležité vždy přirozeně ohnout nohu v kotníku a zapojit všechny svaly na nohou, aby se odlehčily klouby. Nejdříve měkce došlápnout na patu a poté postupně přenášet váhu ke špičce. Kroky by měly být plynulé a stejně dlouhé. Také je vždy lepší dělat kratší kroky, lépe se tak uhlídá lehké položení paty na zem. Nesprávná chůze může vést nejen ke zvýšenému riziku puchýřů na nohou, ale také k riziku bolesti zad, kolen či kyčlí.
Také je třeba si uvědomit, že oněch „deset tisíc kroků“ představuje ve skutečnosti zhruba sedm kilometrů. Není tedy rozhodně žádoucí „přepálit“ start, ale je třeba stanovit si reálné cíle. Zařadit chůzi do svého běžného režimu postupně. Například chodit pěšky z práce, vyrazit na delší vycházky se psem, na svižné sportovní procházky se sluchátky v uších a podobně. Kupte si krokoměr, a denní dávku postupně zvyšujte, aby netrpěla chodidla a klouby.
Potřeba je správná technika i boty
Synonymem přirozené chůze a volbou zdravého životního stylu se v posledních letech stala barefoot obuv. Boty ušité podle přirozeného tvaru chodidla, v nichž chodíte jakoby „naboso“. Pokud ovšem milujete boty na podpatcích či obuv do špičky, není nutné se jich úplně vzdávat. Pouze ve volném čase ulevte svým nohám v barefootu. Pochvalují si je i sportovci. Jako symbiózu se svým tělem jej označuje například Karel Balga z Hodonína, který v barefootových botách běžně chodí a absolvoval v nich dokonce i půlmaraton či náročný triatlon. Subjektivně hodnotí, že správné používání barefoot obuvi má pozitivní vliv na klouby, šlachy i celý pohybový aparát.
