Fungující trávení, silná imunita, dobrá psychická kondice i dostatek energie – to vše začíná ve střevech. Přesto na ně často zapomínáme a nedopřáváme jim péči, kterou si zaslouží. Výsledkem jsou trávicí potíže, únava či špatná nálada. Zdánlivě drobné signály přitom můžou souviset i s vážnějšími komplikacemi, jakou je syndrom dráždivého tračníku (IBS). Každá situace má ale své řešení, proto ani nepříjemné příznaky nemusí být trvalým problémem bez pozitivních vyhlídek. Jaké potraviny střevům prospívají? Od čeho se odvíjí optimální peristaltika? A čím obohatit pestrý jídelníček při IBS?
Zdraví střev je pro každého z nás skutečně důležité. Kromě zpracování potravy plní celou řadu dalších významných funkcí, jež řídí nejen naši fyzickou kondici, ale i psychickou pohodu. Představují ochranu před průnikem škodlivých patogenů, podílejí se na řízení imunitního systému, regulují zánětlivé procesy a prostřednictvím tzv. osy mozek-střevo napřímo komunikují s centrální nervovou soustavou. Ve střevech zároveň dochází k tvorbě serotoninu, jenž je označován jako hormon štěstí. Trávicí soustava tedy významně ovlivňuje i naše emoce a celkovou náladu.
Vlivem hned několika faktorů je však velmi snadné trávení rozhodit a správně fungující mechanismus narušit. Častou příčinou je špatná strava, nedostatečná hydratace, neaktivní život nebo stres. Právě ten podle odborníků patří mezi hlavní důvody syndromu dráždivého tračníku. Onemocnění postihuje především zaneprázdněné ženy v produktivním věku, které denně čelí pracovním i rodinným povinnostem, odbývají se na jídle a spánku a jsou neustále vystavené psychické zátěži. Ačkoliv syndrom není jednoznačně diagnostikovatelný a řada lidí ani neví, že jím trpí, je spojen s projevy, které nelze jen tak přehlížet. Nadýmání, plynatost, bolesti břicha, zácpa a průjem, únava, vyčerpání či celkové podráždění. Jakmile se příznaky dostaví, není radno otálet a spoléhat na to, že se tělo samo uzdraví. Problémy je nutné začít aktivně řešit a nepříjemné projevy pomocí drobných změn a správně nastavené každodenní rutiny minimalizovat, a to nejen u jedinců trpících syndromem dráždivého tračníku, ale u všech, kdo se necítí ve své kůži. Jak tedy znovu nastolit potřebnou rovnováhu?
Na prvním místě jídelníček!
To, čím střeva krmíme, určuje jejich stav i schopnost fungovat. V první řadě je proto nutné věnovat pozornost správně poskládanému jídelníčku. Vyvarovat bychom se měli především polotovarů, ultrazpracovaných potravin, rafinovaného cukru a smažených pokrmů, které negativně ovlivňují složení střevního prostředí a podporují růst škodlivých mikroorganismů, čímž narušují rovnováhu a zvyšují riziko zánětlivých procesů i propustnosti ochranné membrány. Naopak, co střevům prospívá, jsou fermentované potraviny v podobě kvašené zeleniny, kefíru nebo třeba kombuchy. Ty totiž zvyšují počet prospěšných bakterií a zajišťují dostatečnou rozmanitost prostředí.
Aby se mikroorganismům dařilo, potřebují pravidelně přijímat kvalitní potravu především ve formě prebiotické vlákniny. Jídelníček by měl proto vždy obsahovat také dostatečné množství luštěnin, obilovin, ořechů, celozrnných výrobků, semínek či ovoce a zeleniny. U lidí trpících IBS není na škodu střevům ulevit rovněž zdravotnickými prostředky, které zklidní podrážděné trávení a pomůžou vytvořit příznivější podmínky pro správné fungování trávicího traktu.
Sportem ku zdraví
Mají-li střeva správně fungovat, potřebují se neustále hýbat. Pohybem člověk totiž efektivně stimuluje peristaltiku – rytmické stahy střevní svaloviny, které posouvají potravu trávicím traktem. Díky tomu usnadňuje vyprazdňování a předchází zácpě, jež bývá častým problémem právě u lidí trpících IBS. Zároveň zlepšuje prokrvení trávicího systému, a tedy i regeneraci střevní sliznice, a podílí se na udržení rovnováhy mikroorganismů.
Významným benefitem je také snížení stresu a úzkosti. Pravidelný pohyb pomáhá regulovat hladinu stresových hormonů, jako je kortizol, a zároveň podporuje uvolňování endorfinů, které přispívají k lepší náladě a psychické pohodě.
Záleží na každém detailu
Neméně důležitá je i každodenní rutina a návyky, které se rovněž podílejí na celkovém stavu našeho trávení. Pokud se chceme nepříjemných projevů zbavit, nebo alespoň zmírnit jejich průběh a intenzitu, je potřeba si uvědomit, že zlozvyky typu kouření a nadměrná konzumace alkoholu do zdravého životního stylu nepatří. Tyto návyky jsou příčinou dysbalance střevního mikrobiomu, zpomalují regeneraci tkání a zvyšují riziko zánětů či chronických potíží, což celkově zhoršuje funkci trávicího traktu i schopnost vstřebávání potřebných živin.
Zdraví střev záleží také na kvalitě spánku. V případě, že spíme málo a během noci se často budíme, tělo nemá prostor na klíčové regenerační procesy. Dochází tím ke zpomalení střevní pohyblivosti, přemnožení škodlivých bakterií nebo třeba ke zvýšení hladin stresových hormonů. To, jak spíme, bychom tedy neměli v žádném případě podcenit. Ideální je 7 až 9 hodin v zatemněné místnosti s teplotou do 19 °C. Nejenže tím podpoříme správné trávení, zároveň stabilizuje množství stresu, jež představuje jeden z hlavních spouštěčů nežádoucích potíží. Díky těmto návykům znovu získáme kontrolu nad svým zdravím, posílíme imunitní systém a přispějeme k celkové rovnováze fyzického i psychického zdraví.
