Mozek nám umožňuje dýchat, přemýšlet i prožívat různé momenty života. Aby však fungoval na své optimální úrovni, potřebuje pravidelný trénink a mentální stimulaci. Učení se novým věcem přitom není výhradní doménou mladých. Pomocí dostatečného pohybu, kvalitního spánku a stravy bohaté na zdravé tuky, antioxidanty a vitaminy skupiny B můžou i starší lidé plasticitu efektivně podpořit. Akce s názvem Evropský týden mozku, která se každoročně koná 11. března, přináší veřejnosti cenné informace o jeho fungování a důležitosti pro naše zdraví. Co všechno je dobré o tomto fascinujícím orgánu vědět a jak podpořit jeho správné fungování?
Hlavní řídící jednotka nervové soustavy – lidský mozek je pozoruhodný orgán, bez kterého se neobejdeme. Zpracovává veškeré informace, se kterými se denně setkáváme, zajišťuje pohyb, smyslové vnímání, myšlení a zároveň má na starosti srdeční činnost, regulaci vnitřních orgánů nebo také emoce. Mezi jeho nejdůležitější části patří mozková kůra zodpovědná za vědomí člověka, mozeček, a především mozkový kmen, který řídí základní životní procesy, jako je tep či dýchání. Pomocí elektrických impulzů a chemických signálů poté jednotlivé informace posílá do zbytku těla.
Blízká setkání
Zajímavé je, že právě elektrickou aktivitu dokáže mozek generovat i po smrti – z tohoto důvodu označení klinická smrt. Přestože srdce přestane bít, některé mozkové buňky, hlavně v oblasti hyppocampu, zůstávají aktivní až několik hodin! Tento jev je částečným vysvětlením i takzvaných zážitků blízké smrti neboli near-death experience (NDE). „Lidé s těmito zkušenostmi uvádějí pocit odloučení od těla, procházení tunelem se světlem na konci, pocit klidu a míru, setkání s bytostmi nebo blízkými zesnulými, a dokonce i zpětné přehrání důležitých životních událostí. Vědecké vysvětlení NDE ale uvádí, že tyto stavy způsobují poruchy v temporálním laloku, chemické změny z důvodu stresu, uvolnění endorfinů, které snižují bolest a vyvolávají pocit euforie, či nedostatek kyslíku v mozku,“komentujeIng. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., jež se mimo jiné podílí i na vývoji genetických testů a testování střevního mikrobiomu v Chromozoom. Přestože lidské vědomí stále není plně prozkoumáno a existuje několik otazníků spojených s funkcí mozku, faktem zůstává, že všechny jeho části jsou v závislosti na situaci aktivní. Ačkoliv jeho fyzickou kapacitu nelze navýšit, člověk může jednoduchými návyky podpořit jeho neuroplasticitu, tedy schopnost měnit se a zlepšovat svou funkci. Nic však není zadarmo, každá změna vyžaduje snahu, chuť a ochotu učit se.
Každý věk se počítá
S přibývajícími roky postupně dochází ke zpomalení zpracování informací, zhoršení paměti i poklesu rychlosti myšlení. Důvodů je hned několik. Vedle úbytku neuronů a ztráty plasticity je příčinou také snížený průtok krve, a tím i pomalejší přenos signálů mezi neurony. Pravidelný trénink však mozkovou funkci i ve vyšším věku může velmi ovlivnit. Studie ukazují, že různé podněty, cvičení a správné každodenní návyky aktivitu efektivně zvyšují a zároveň působí preventivně proti neurodegenerativním onemocněním, jako je Alzheimer, Parkinson nebo stařecká demence.
Aby mozek nelenivěl
Mozek potřebuje neustálý trénink a mentální stimulaci, jež podporují jeho zdraví, zvyšují kognitivní rezervu a pomáhají snižovat riziko omezení jeho funkcí v důsledku rostoucího věku. V případě nedostatečných podnětů může v krajních mezích dojít i ke ztrátě kognitivních schopností nebo rozvoji psychických i neurodegenerativních onemocnění. Je proto velmi důležité zaměřit se na činnosti a návyky, které synaptickou plasticitu maximálně podpoří. Ať už se jedná o pravidelný pohyb, který zlepšuje průtok krve do mozku, učení se novým dovednostem, jako je hra na hudební nástroj, cizí jazyky či čtení, sociální interakci podporující emocionální a kognitivní zdraví, dostatek kvalitního spánku nebo také meditaci, jež zvyšuje koncentraci a minimalizuje stres. Nedílnou součástí je i správná strava, která by měla být bohatá především na zdravé tuky podporující funkci neuronů a paměť.
