Může se to zdát jako malichernost – komáří bodnutí. V okolí řek, rybníků či jiných vodních zdrojů jich u nás člověk schytá v létě nepočítaně. Ale i taková zdánlivá maličkost může způsobit vážné zdravotní potíže a v některých případech i úmrtí. Že žijeme v Evropě? Nevadí. Původně tropické nemoci přenášené bodavým hmyzem, jako jsou západonilská horečka, papatači či leishmanióza už dávno nejsou doménou jen vzdálených exotických zemí. Nakazit se jimi můžeme už i v Evropě.
Kvůli teplu se stěhují i komáři
„Nejčastější do ČR importovanou typickou exotickou nákazou je horečka dengue,“ říká odborník na cestovní a tropickou medicínu a děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity doc. MUDr. Rastislav Maďar, PhD., MBA, FRCPS (na obr.). Jejím přenašečem je infikovaná samička komára tropického a tygrovaného. Nemoc se projevuje náhle vzniklou vysokou horečkou, intenzivní bolestí svalů a kloubů, vyrážkou či drobnými krvácivými projevy na kůži. Provází ji mj. pocity naprostého vyčerpání a nechutenství. Obávané jsou opakované infekce virem dengue, které mají horší průběh i následky.
„Samotný virus dengue v Evropě endemický není, ale její přenašeč, komár rodu Aedes ano. Ten se navíc s rostoucím oteplováním stěhuje z jihu více na sever,“ upozorňuje doc. Maďar. Podle map zveřejněných Evropským centrem pro prevenci s kontrolu nemocí (ECDC) se komár rodu Aedes albopictus už zabydlel například v Itálii, Slovinsku, Chorvatsku, Řecku, ale i ve Francii nebo Španělsku. Jeho výskyt byl už hlášen i ze Švýcarska, Německa, Rakouska i České republiky.
Jak se efektivně chránit?
„Vzhledem k tomu, že se jedná o ‚městského‘ komára s denní aktivitou vstupujícího do lidských obydlí, nestačí v rámci prevence jen večer zalézt pod moskytiéru nebo se večer nastříkat repelentem, jak to dělá většina cestovatelů,“ varuje lékař. Navíc je potřebný repelent kvalitní, s ověřenou účinnou látkou, např. DEET, a na druhou stranu ne příliš silný kvůli vlivu na kůži a možné toxicitě.“ To vše cestovatelům vždy vysvětlí odborníci v centrech cestovní medicíny. Tam současné doporučí i vhodné očkování, každému cestovateli „na míru“ podle individuálních rizikových faktorů, věku a zdravotního stavu.
Novinkou v prevenci horečky dengue je očkování, které je od loňského roku dostupné i v ČR a pokrývá všechny čtyři typy viru. „Jedná se o živou vakcínu, která se očkuje pod kůži na rameni ve dvou dávkách v rozmezí třech měsíců,“ popisuje doc. Rastislav Maďar. Začít je proto nutné včas před odjezdem. Vakcína není určena dětem do čtyř let a kontraindikací je těhotenství, kojení či významně oslabená imunita.
Komáři rodu Culex, kteří se u nás běžně vyskytují a kteří mohou přenášet západonilský virus, patří k nejrozšířenějším v Evropě. Západonilská horečka má u většiny pacientů bezpříznakový průběh, u starších pacientů však může způsobit závažnou život ohrožující nákazu. Proti této nákaze neexistuje očkování, stejně jako proti horečce papatači, kterou přenáší malý dvoukřídlý hmyz.
„Horečka papatači je se projevuje horečkou, bolestí hlavy, svalů a kloubů, únavou či překrvením spojivek. Virus může způsobit i serózní zánět mozkových blan, zejména u dětí, avšak s dobrou prognózou,“ upozorňuje lékař. Vyskytuje se zejména ve středomořských oblastech, včetně těch, které jsou častým cílem i českých turistů. Prevencí je opět použití repelentu, tentokrát spíše na vycházky ve večerních hodinách. Dvoukřídlý přenašeč papatači létá nízko a není vázán na vodní plochy. Může být večerním problémem v přízemních ubytovacích zařízeních a stanech.
Rady na cesty nejen pro rizikové skupiny
Při cestování kamkoliv by měli mít lidé na paměti několik základních pravidel. I když bezpečnost cesty lidé často posuzují podle cílové destinace, riziková může být už samotná cesta letadlem nebo jinou hromadnou dopravou, a to se často podceňuje.
„Infekční nemoci, jako jsou spalničky, zarděnky, plané neštovice, černý kašel či záškrt jsou infekční ještě před prvními příznaky nemoci. V letadle sedí lidé v uzavřeném prostoru, v blízkém kontaktu, s uzavřenou cirkulací vzduchu, takže rizikových zdrojů nákazy jsou tam potenciálně desítky. Takové prostředí rozhodně není vhodné pro kojence minimálně do šesti měsíců věku,“ vysvětluje odborník. Stejně tak děti minimálně do dvou let by neměly cestovat do exotických oblastí. Nemají ještě vyzrálý imunitní systém a nemohou mít ani všechna potřebná očkování.
Na pozoru by měli být i těhotné ženy. „V prvním trimestru by měly co nejvíc omezit rizikové faktory, včetně zbytečných cest do zahraničí. Plod v tomto období ohrožuje už zvýšená tělesná teplota. Ve třetím trimestru jim zase hrozí předčasný porod,“ říká lékař. Ideální dobou na cestování se tak jeví druhý trimestr, ale nejen těhotné ženy by si měly dávat pozor na to, co a kde v zahraničí konzumují.
„Obecně by si měli cestovatelé hlídat tepelně neupravené pokrmy, jako je syrová zelenina, zmrzliny, majonézy, krémy, volská oka a podobně. I luxusní hotely nakupují jídlo na místních trzích, a navíc nikdy nevíte, jaká je hygienická úroveň jejich zaměstnanců. Hygiena rukou není dokonalá ani v Evropě, natož pak v rozvojových zemích,“ upozorňuje Rastislav Maďar.
Rizikové osoby a mimo vyspělé země směřující všichni cestovatelé by tedy měli konzumovat výhradně tepelně upravenou stravu a pít pouze balenou, ideálně sycenou vodu. Pokud si dávají pití v restauraci, měli by se obejít bez ledu a vždy před cestou myslet i na prevenci v podobě správného očkování. Návštěva centra cestovní medicíny včas před odjezdem může zabránit mnoha komplikacím, zdravotním, organizačním i finančním.
