Očista podle selského rozumu

Lidský organismus je mnohem „chytřejší“ než ty nejvíc „smart“ trouby nebo ledničky. Pokud dobře funguje, dokáže se nečistot a usazenin zbavovat sám a automaticky. Jenže někdy z různých důvodů „nejede“ na plný výkon, někdy mu nakládáme příliš mnoho. Cílená očista, chcete-li detox, může tělu i psychice ulehčit.

Orgán, který zneškodňuje nežádoucí látky, jež se nám do těla dostávají, jsou játra. Jsou po mozku druhým největším orgánem lidského těla a také po mozku druhým nejsložitějším. Vykonávají stovky složitých funkcí, bez nichž nelze přežít. Pracují jako chemická továrna v třísměnném provozu, nepřetržitě a bezodkladně filtrují vše, co do těla vpravíme, včetně alkoholu, léků a toxinů, které můžou pocházet jak z potravy, tak třeba z kosmetiky, čisticích prostředků nebo z jiných „zplodin“ životního prostředí.

Vedle čištění je úkolem jater také vytvářet a ukládat hormony, vitaminy a minerály, pomáhat v boji proti infekcím a nemocem, regulovat hladinu cukru a cholesterolu v krvi, produkovat hormony a uvolňovat žluč. V téhle výkonné „fabrice“ musí všechno klapat a odstávku si nemůže dovolit. O to víc bychom se měli starat, aby se neporouchala.

Nejen alkohol ničí játra

V České republice podlehne jaterním nemocem každoročně přes 2000 lidí. Nejznámější jaterní choroba a největší jejich zabiják je cirhóza. Toto vážné onemocnění, při kterém dochází k zjizvení jaterní tkáně, je často spojováno s nadměrnou konzumací alkoholu, i když k zjizvení jaterní tkáně může dojít i z jiných příčin. Nicméně postihuje 10 až 20 procent těžkých pijáků.

Nemoc jater může ale způsobit i poranění, genetická zátěž, stres, autoimunitní procesy nebo infekce, jako jsou například známé virové hepatitidy, proti kterým ale existuje očkování. Onemocnění jater často souvisí se stále častěji se vyskytující chorobou současné doby – metabolickým syndromem, který je spojen s epidemií 3. tisíciletí – obezitou.

Její výskyt se od roku 1975 ztrojnásobil a vedle kardiovaskulárních komplikací, potíží pohybového aparátu a diabetu s sebou přináší i chorobu zvanou NAFLD – nealkoholové ztukovatění jater (Non-Alcoholic Fatty Liver Disease). NAFLD je dnes velmi rozšířené onemocnění a postihuje každého čtvrtého člověka na světě.

Tyto příčiny pak můžou vést k jaterní steatóze, hepatitidě, cirhóze nebo rozvoji karcinomu jater. „Jaterní steatóza se vyskytuje i u lidí, kteří vůbec nepijí alkohol, zato mají nadměrný příjem kalorií, nevhodnou skladbu stravy a nedostatek fyzické aktivity. Vyskytuje se u více než 80 procent pacientů se závažnou obezitou a u 75 procent pacientů s cukrovkou,“ konstatuje diabetoložka MUDr. Marcela Szabó.

Všeho s mírou

Prvním preventivním „lékem“ proti jaterní steatóze stejně jako prvním detoxikačním opatřením je změna životního stylu. To ale rozhodně neznamená se na týden, dva nebo na měsíc zcela zřeknout alkoholu, kávy a místo zmrzliny chroustat mrkev. Pro organismus je spíš škodlivé, když za pár dnů chceme dostat váhu do přijatelných hodnot hladověním a dřením ve fitku.

„Jde o to, abychom zásady zdravého životního stylu měli zvnitřněné natolik, že nad nimi nebudeme muset přemýšlet. Není to žádná věda, ani extrém, ale jednoduchá, prostá pravidla vycházející ze selského rozumu: všeho s mírou. Žít v rovnováze, harmonii,“ říká nutriční specialistka Eva Chocenská, lektorka kurzů klinické výživy a zdravého hubnutí STOB.

I pohyb musí „chutnat“

Jídelníček, který nevede k nadváze, nenutí játra pracovat „přesčas“ a přitom zajišťuje dostatek energie, by měl být výživný, pestrý, plnohodnotný. Měli bychom jíst střídmě, pravidelně a všechno. Kvalitní potraviny co nejméně průmyslově zpracované. Hodně zeleniny, místo sladkostí ovoce, tuky hlavně ty nenasycené, sacharidy v míře odpovídající fyziologické potřebě, bílkoviny, vitaminy… Výživovou pyramidu si ani nemusíte připevňovat magnetem na ledničku, většinu znáte už od maminky.

Překvapení určitě není, že součástí zdravého životního stylu je pravidelná fyzická aktivita. Cvičením, plaváním, běháním nebo procházkami sice nezhubnete, ale udržíte v rovnováze základní energetickou rovnici: příjem = výdej. Pohyb by měl být stejně jako strava individuálně „chutný“ a pravidelný. „V ideálním případě to znamená alespoň půl hodiny mírné nebo 20 minut intenzivní fyzické aktivity 3x týdně,“ doporučuje Eva Chocenská.

Ledviny potřebují pít

Součástí očisty je i pitný režim. Velkou roli tu sehrávají ledviny. Tento párový orgán nacházející se pod hrudním košem v dolní části zad má za úkol odstraňovat z těla odpadní látky získané hlavně příjmem tekutin. Ledviny filtrují asi 226 litrů krve za den a odstraňují asi 2,26 litru odpadních produktů a nadbytečné množství tekutin z moči. Ledviny také tvoří tři důležité hormony: erytropoetin (stimuluje kostní dřeň k tvorbě červených krvinek), renin (reguluje krevní tlak) a kalcitriol (aktivní forma vitaminu D, který má důležitou roli v kostním metabolismu).

Základní podmínkou pro bezchybné fungování ledvin je dostatek tekutin. Každý den jich tělo ztratí zhruba 2,5 litru. Částečně je lze doplnit stravou, asi půl litru si organismus dokáže vyrobit v rámci metabolických procesů sám a zbytek je nutné doplnit pitným režimem. Obecný vzoreček pro výpočet optimálního denního příjmu tekutin zní: hmotnost v kg x 0,035 = denní potřeba tekutin v litrech (například 70 kg x 0,035 = 2,45 litru/den). Samozřejmě je nutné zohlednit i fyzickou aktivitu; jinou potřebu má asistentka v kanceláři, jinou běžkyně půlmaratonu. Záleží také na teplotě prostředí nebo zdravotním stavu. Orientačně můžeme správné nastavení pitného režimu kontrolovat také počtem návštěv toalety: měli bychom tam zavítat asi 5 až 8krát denně, moč by měla být světle žlutá a bez zápachu.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v K&W 07-08.2022

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *