Od známého biotinu až po niacin, riboflavin či kyselinu listovou – vitaminy skupiny B tvoří sehraný tým, který podporuje řadu zásadních procesů v těle. Společně se podílejí na tvorbě červených krvinek, přeměně sacharidů, tuků a bílkovin na energii i na syntéze neurotransmiterů ovlivňujících naši psychiku. Jejich účinek přitom často závisí na vzájemné souhře – chybí-li některý z nich, může to narušit celé dění v organismu. Proč je v těhotenství vhodné příjem béček navýšit? Jak může genetika ovlivnit jejich vstřebávání? A z jakých zdrojů je nejlépe získat?
Oroč jsou vitaminy B často označované jako komplex či skupina? Důvod je jednoduchý. Ačkoliv má každý z nich svou specifickou úlohu, fungují synergicky a navzájem se doplňují. Spolupracují na stejných metabolických drahách, především při přeměně živin na energii, syntéze DNA a neurotransmiterů a tvorbě červených krvinek. Proto je těchto osm ve vodě rozpustných vitaminů – B1 (thiamin), B2 (riboflavin), B3 (niacin), B5 (kyselina pantotenová), B6 (pyridoxin), B7 (biotin), B9 (kyselina listová) a B12 (kobalamin) – často doporučováno dohromady, aby jejich funkce v těle byly optimálně podpořeny.
Pozor na nízké hladiny!
Vitaminy skupiny B se významně podílejí hned na několika důležitých procesech v našem těle. „Jsou klíčové pro energetický metabolismus, jelikož pomáhají přeměňovat sacharidy, tuky a bílkoviny na využitelnou energii. Zároveň se podílejí na imunitní odpovědi, opravách DNA a tvorbě červených krvinek. Významnou roli mají také v rámci činnosti nervového systému, především při syntéze neurotransmiterů, jako je serotonin, dopamin či GABA. Zásadní je přitom vitamin B6, který ve své koenzymové formě (pyridoxalfosfátu) aktivuje klíčové enzymy převádějící aminokyseliny na finální neurotransmitery, čímž přímo ovlivňuje rychlost a účinnost nervového přenosu,“ vysvětluje Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., jež se mimo jiné podílí i na vývoji genetických testů a analýzách střevního mikrobiomu v Chromozoom. Vitaminy B jsou tak důležité nejen pro psychickou pohodu a prevenci celé řady závažných onemocnění, mezi které patří například ischemická choroba srdeční, cévní mozkové příhody nebo chronická hypertenze, ale i pro správný vývoj plodu během těhotenství.
V případě, že přijímáme vitaminů méně, než bychom měli, tělo nás na nedostatek rychle upozorní. Oslabená imunita, poruchy trávení, problémy s kůží, bolesti hlavy, anémie, zhoršená paměť, únava, podráždění, někdy dokonce brnění končetin či deprese – to vše jsou projevy nízkých hladin těchto nutrientů. Genetička navíc upozorňuje na důsledky deficitů konkrétních vitaminů: „Dlouhodobý nedostatek B12 způsobuje megaloblastovou anémii, jež se projevuje chronickou únavou, zrychleným tepem či ztrátou chuti, a poškození nervového systému. Nízké hladiny B9 v těhotenství zase zvyšují riziko vývojových vad u plodu.“ To, jak dobře organismus vitaminy skupiny B vstřebává a následně využívá, do jisté míry přitom určují i genetické predispozice.
Je tedy zcela běžné, že někteří z nás potřebují z důvodu genetiky přijímat určité vitaminy ve vyšších dávkách, než je běžné. Je však potřeba mít na paměti, že samotné genetické predispozice problém nezpůsobují. Výrazně záleží na stylu stravování a vnějším prostředí, které mohou pomocí epigenetických procesů přispět k aktivaci nevhodných genů.
