Podle legendy se na Djerbě zastavil Odysseus na své plavbě Středomořím, a když bájní obyvatelé ostrova Lotofágové naservírovali jemu i jeho námořníkům sladké posvátné ovoce lotus, měl velké potíže přesvědčit sebe i omámené mužstvo k odjezdu.
A opouštět dlouhé písčité pláže, bílomodrá města s pestrobarevnými suky a luxusní hotelové komplexy skryté mezi datlovými palmami je ostatně těžké i pro dnešního návštěvníka. Na rozlohou malé Djerbě – měří jen 25 km na délku a 22 km na šířku – můžete ochutnat „koncentrát“ Tuniska.
Karibik Afriky
Djerbě se díky bílým plážím, 320 slunečným dnům v roce a mírnějšímu a vlhčímu klimatu, než má pevnina, přezdívá také Karibik Afriky. Užívat si tu koupání v moři měnícím barvy od světlé tyrkysové až po hlubokou tmavě modrou, opalovat se a lenošit pod palmovými stříškami slunečníků lze od jara do pozdního podzimu.
Na dlouhých plážích si ale najdou zábavu i neposední jedinci a přívrženci adrenalinu. Pro sportovce jsou tu volejbalová hřiště a každou chvilku domorodci nabízejí projížďku na velbloudu nebo na koni. K dispozici jsou také snad všechny vodní a „vzdušné“ atrakce.
Stálý větřík dělá z ostrova ideální destinaci pro kitesurfing, na pobřeží najdete mnoho center, kde se této módní aktivitě lze naučit. Příležitost provozovat na Djerbě svůj oblíbený sport mají i golfisté – zdejší golf club se třemi devítijamkovými hřišti je považován za jeden z nejlepších v oblasti Středomoří.
Pohostinní Djerbané vás ale rádi přivítají i v zimě, kdy moře zve spíš k procházkám a relaxaci. Téměř každý větší hotel tu totiž má i spa centrum. Ostrov je vyhlášenou destinací pro thalassoterapii.
Moře léčí a omlazuje
Léčivé účinky moře objevili už Egypťané. Také „otec medicíny“, starořecký lékař Hippokrates, doporučoval koupele v mořské vodě k hojení ran i k prevenci. Římané užívali ve svých lázních nejen vodu a slunce, ale také další mořské „produkty“, různé usazeniny nebo bahno. K starověkým zkušenostem, ve středověku zapomenutým, se lidé vrátili až koncem 19. století. Kult moře (řecky thalassa) začal ožívat ve Francii, na pobřeží tam vyrostla sanatoria a spa hotely. V Tunisku má sice thalassoterapie tradici kratší, ale i tak si za dvacet let vydobyla světové renomé.
Ve spa centru v hotelu Royal Garden mají nad recepcí výstižný citát. Nepochází z antiky, ani od francouzských lékařů. „Pečuj o své tělo, aby tvá duše měla chuť v něm přebývat“ je čínské přísloví. I některé z procedur, které tu nabízejí – například reflexní masáž s bylinkami nebo shiatsu –, pocházejí z Dálného východu. Většina však plně využívá místní dary přírody a tradiční postupy.
Berberská kúra
Berberskou masáž s olejem z pomerančovníků, ani tu omlazující s olejem z „berberských fíků“ – plodů opuncie – jsem bohužel nestihla vyzkoušet. Dala jsem přednost berberské kúře (i když pochybuji, že si na ni někdy kočovníci na poušti od svých ovcí, koz a velbloudů mohli odskočit). Ta spočívá v pobytu v hammamu (turecká očistná procedura, při které vám po vyhřátí na mramorovém lůžku masér speciální rukavicí provede peeling), zábalu v ghassoulu – vulkanickém bahně – a následném „probublání“ v hydromasážní vaně. Tradice staré i nové (do hammamu se musí v plavkách) se tu setkávají s moderní dobou. Tak výkonnou vanu nemají u nás ani mnohé čerstvě rekonstruované lázně. Masáž tu opravdu cítíte od konečků prstů na nohou po svaly na šíji. Po proceduře vás uloží na lehátko, nalijí vám mátový čaj a po patnácti minutách odpočinku můžete pokračovat v relaxaci na pláži. I to je totiž součástí thalassoterapie.
Soužití v míru
Přestože architektura hotelů respektuje tradiční prvky a neobejde se bez typické kopule, která v menzelech (původních staveních ostrova) zajišťuje cirkulaci vzduchu, můžete se tu cítit jako v Evropě. Personál švitoří francouzsky (je povinná od 3. třídy základní školy), anglicky, někdy i německy či italsky, snídaňový bufet nabízí croissanty, poridge i wafle s nutellou a na zahalenou ženu narazíte spíš omylem.
Chcete-li ale poznat Djerbu skutečnou, musíte se z hotelového komplexu vydat ven. Třeba do hlavního města Houmt-Souk. Cestou můžete navštívit pevnost Borj Ghazi Mustapha, která měla bránit ostrov před nájezdy osmanských Turků. Nutnost obrany před vnějším světem je vůbec v genech obyvatel Djerby, ať už jsou to Berbeři, Arabové, Židé nebo míchanice všech – tedy Djerbané –, hluboce zapsaná a možná i proto drží náboženství nenáboženství spolu. I jedna z mnoha mešit ostrova, Fadhloun v Mellitě, kterou ovšem s pokrytou hlavou a zakrytými koleny i rameny můžou navštívit i turisté, vypadá zvenku jako pevnost.
Obehnána zdmi a navíc po teroristických atentátech v roce 2015 hlídaná vojáky je i synagoga El Ghriba v Erriadh, dříve židovském ghettu. Druhá nejstarší synagoga na světě je cílem každoroční pouti Židů nejen z celého Tuniska a severní Afriky (zdejší komunita se tu začala usazovat po pádu chrámu v Jeruzalémě v prvním století našeho letopočtu a značně ji rozšířili Židé prchající před inkvizicí v 15. století ze Španělska), ale i z Francie, Izraele a Ameriky. Mírumilovné soužití různých náboženství dokumentuje i jímavě prostý ortodoxní kostel Svatého Mikuláše.
Řemeslo se dědí
Pokud už máte památek dost, souk, tedy trh, je coby kamenem dohodil. Kožené výrobky, látky, keramika, šperky… Oči přecházejí a prodavači okamžitě odhadnou vaši národnost a volají na vás s legračním přízvukem: „Jak se máš“ a „Ahoj“.
Djerba je pyšná na tradici uměleckých řemesel, která je dodnes živá. Pětašedesátiletý Mohamed Knacha například vyrábí rohože z palmových listů už od svých dvanácti let. Jsou na zemi i v hlavním sále synagogy El Ghriba, před schránou na tóru, ale můžete si je za pár dinárů koupit domů. Jeho dcera vám zase prodá ručně pletené košíky, ošatky nebo klobouky z palmových listů. Rodinný podnik s dlouhou tradicí je i šperkařství Bittan-La Coupole. Výroba stříbrných šperků se na Djerbě datuje s příchodem prvních Židů a zdá se, že nekončí. Aspoň Simon z Bittan-La Coupole už má v synovi zdatného následovníka. Symbolická stříbrná ryba, přinášející štěstí, či ochraňující ruka, ať už ji chápete jako islámskou khamsu nebo židovskou hamsu, tak zůstane asi nejčastějším suvenýrem z Djerby.
