Réva vinná patří k nejstarším kulturním rostlinám v dějinách lidstva. Prastaré kořeny má i nápoj, který z ní pochází. Starověcí Řekové mu holdovali už ve 2. tisíciletí před naším letopočtem. Dar boha Dionýsa, který podle legendy naučil pastýře Íkaria pěstovat révu a vyrábět víno, se ujal i v pozdějších dobách.
Jiskrný mok pili středověcí rytíři i kmáni, inspiroval renesanční básníky a malíře, na džbánek chodili měšťané i podruhové a jeho obliba neklesá ani dnes. Naopak se šíří i do dříve vínem nepolíbených krajů – zámořská vína z USA, Jižní Ameriky, Austrálie nebo Jižní Afriky zdárně konkurují tradičním evropským vinařským velmocím a velkým pěstitelem a výrobcem vína se snaží stát i Čína. Na tom, že dobré víno je jedna z radostí života, že při citlivém snoubení pozvedá a násobí zážitek z jídla, že přináší pohodu a relax, se shodneme téměř všichni. Diskuse se ale stále vedou o jeho účincích na zdraví.
Na dobrou náladu
Hlavní složkou vína je voda, ale přesto experti podle posledních poznatků nedoporučují bílé, růžové ani červené jako základ pitného režimu. Zpochybněn už byl i tzv. francouzský paradox, dokládající prospěšnost pravidelného pití vína. Výsledky studie francouzských vědců Serge Renauda a Michela de Lorgerila publikované v roce 1992 v prestižním odborném časopise The Lancet, z nichž vyplývalo, že dvě tři sklenky vína denně snižují o 40 % riziko kardiovaskulárních chorob, byly vyvráceny jinými pracemi.
Ani vyzdvihovaný obsah látky resveratrol v červeném víně dnes jeho každodenní konzumaci neobhájí. Tento přírodní antioxidant sice působí protizánětlivě, brání předčasnému stárnutí buněk, ale aby organismus zaznamenal jeho účinek, museli bychom sníst několik kilogramů hroznů nebo vypít pěkných pár litrů, což by vadilo játrům a dalším orgánům.
Vedle studií zpochybňujících pozitivní vliv vína na kardiovaskulární systém se tak objevují i ty, které dokládají jeho negativní působení na jiné stránky zdraví: podle expertů z finské University of Jyväskylä už dvě sklenky vína za večer snižují kvalitu následného spánku až o 40 procent. Na zvyšující se riziko propuknutí Alzheimerovy choroby v důsledku vyšší konzumace vína poukazuje výzkum univerzity v americkém Illinois.
Rakouská studie je k radosti milovníků vína aspoň „oboustranná“ – objevila sice, že pití i malého množství vína, především bílého, zvyšuje u mužů riziko rakoviny prostaty až o 26 %, ale zároveň zjistila, že červené víno naopak riziko výskytu stejného druhu rakoviny snižuje v průměru o 12 procent. Kdo bude hledat, najde jistě i mnohé další práce potvrzující prospěšnost vína – testy vědců z University College London u 35 132 žen ukázaly, že ty, které si dopřávaly sklenku vína denně, měly až o 50 % menší riziko výskytu nemocí srdce. Podle jiného výzkumu provedeného na Université Paris-Saclay u 9000 lidí středního věku měli ti, kteří si dávali sklenku vína denně (cca 175 ml), o 50 % nižší pravděpodobnost rozvoje demence oproti těm, kteří nepili vůbec.
Závěr? Jestliže se moudří experti na medicínských důkazech nemůžou shodnout, má prostý milovník vína zcela jasno – sklenka vína po dni plném stresu, při setkání s kamarády nebo na schůzce s dámou či pánem svého srdce je „lékem“ na dobrou náladu. A to mu možná i lékaři podepíší.
Vínoterapie pro krásu
Pod pojmem vínoterapie bychom si ale přes pozitivní účinky vnitřního užívání vína na psychiku zdravého člověka měli představit spíš užívání hroznů a různých jejich částí zevně. Vinné listy, pupeny, vinný cukr, olej z hroznových jader nebo matolina jsou terapeutickým prostředkem ve wellness. Speciální koupele na bázi matolinového sirupu – výtažku ze stonku, slupek a peciček zbylých po vylisování hroznu, tělový peeling pastou z vinných jadérek, matolinové tělové zábaly, masáže… To vše – ve správném složení a dávkování – využívá blahodárných účinků vinné révy. Vinné terapie tak chrání a omlazují pokožku, kterou zanechávají hladkou a pružnou. Extrakt z vína dokáže hubit i kvasinky a bakterie.
Působení vínoterapeutických procedur na pokožku je založené především na obsahu polyfenolů v hroznech. Tyto látky mají antioxidační, antibakteriální a antivirové účinky, ještě efektivněji než například vitaminy E nebo C bojují s volnými radikály a můžou tak citelně zpomalit stárnutí pokožky. Její strukturu pomáhá vylepšit, podobně jako všechny ovocné kyseliny, v hroznech rovněž obsažená kyselina vinná a třísloviny. Ve vinařské velmoci, jakou je Francie, se tyto pozoruhodné vlastnosti plodů vinné révy nemohly utajit. Už dámy na dvoře Krále Slunce, Ludvíka XIV. si nanášely na obličej červené víno.
Dávné tradice, poznatky Josepha Vercauterena, ředitele farmaceutické laboratoře University Bordeaux i ideální podmínky malebného okolí rodinného zámečku a nadšení pro víno ve všech jeho podobách vedly v roce 1999 majitele vinice Chateau Smith Haut Lafitte, manžele Mathilde a Bernarda Thomase Cathiardovy, k otevření prvních vínoterapeutických lázní v městečku Martillac poblíž Bordeaux. Ty v sobě spojují výhody blízkých vinic, zdejší pramenitou vodu a místní příznivé podnebí. Pro vínoterapii lze využít i výtažky a vůně květů vinné révy nebo extrakty z vinných kvasinek a jíly určené k čiření. K rozmazlování svých hostů používá Mathilde Cathiard také zde vyvinutou značku přípravků pro péči o pokožku na bázi vinných hroznů, dnes už známou po celém světě – Caudalie.
