Nachlazení je většinou nezávažné onemocnění horních cest dýchacích virového původu, které pacienty trápí především během podzimních a zimních měsíců. Důvodem je i kumulace lidí v uzavřených prostorech, oslabená imunita, rychlý přenos onemocnění v rámci rodin a dětských kolektivů. Onemocnět ale lze kdykoliv. Pacienti při nachlazení velmi často přistupují k samoléčbě, i ta ale má svá pravidla. Jaké jsou rady lékárníků?
Mezi rizikové faktory onemocnění patří slabá imunita, nedostatek spánku, vyčerpání nebo nevyvážená strava. Nejčastějším příznakem je rýma, pacienta ale může potrápit i kašel, bolest hlavy nebo krku, ucpaný nos, únava či teplota. „Nachlazení nebývá život ohrožujícím stavem. Délka onemocnění je individuální, závisí samozřejmě na zdravotním stavu jedince nebo na konkrétním virovém původci a způsobu samoléčby. Zanedbání nachlazení ale může vést k rozvoji další, závažnější infekce,“ vysvětluje Mgr. Aleš Krebs, PhD, prezident České lékárnické komory.
Samoléčba může i uškodit
Během nemoci by se měla dodržovat klidová opatření, tedy hodně odpočívat, omezit sociální kontakty, vyhýbat se většímu množství lidí. Při návštěvě zdravotnických zařízení, včetně lékárny, je doporučeno použít ochranu dýchacích cest – respirátor nebo nanoroušku. Pacienti by se také měli dočasně vzdát sportu a fyzicky se nenamáhat. Vhodné je dbát na pečlivou hygienu rukou a případně používat dezinfekční prostředky, aby se zabránilo přenosu nemoci. Dobré je nezapomínat na pravidelné větrání místností v domácnosti. Pokud je průběh nachlazení vážnější, může užívání vhodných léků zabránit zhoršení zdravotního stavu a urychlit uzdravení.
S výběrem vhodných léčivých přípravků proti nachlazení pomůžou lékárníci. Ti zároveň při výdeji léku poradí i s dávkováním léčiv a s režimovými opatřeními, která by pacient měl dodržovat. Farmaceuti můžou pacientovi doporučit i návštěvu lékaře, která je v některých případech nutná. Pokud pacientovi doporučí samoléčbu, patří mezi efektivní léky v boji proti nachlazení nosní spreje, pastilky proti bolesti v krku a léky na bolest a teplotu.
„Někteří pacienti dávají při léčbě nachlazení přednost léčivým rostlinám. Ty je vhodné volit ve formě fytofarmak, tedy léků s přírodními extrakty, nebo tradičních léčivých čajů, jejichž zpracování zaručuje obsah i bezpečnost. Nicméně by si lidé při samoléčbě měli dát pozor na neuvážené užívání bylinek. Přírodní neznamená neškodné a mnoho lidí jejich nežádoucí účinky na organismus podceňuje. Lékárník poradí, jak je užívat správně a bezpečně. Pozor také na takzvané babské rady. Často se jedná o postupy, které nepomáhají, a někdy jsou i vyloženě nebezpečné,“ objasňuje PharmDr. Martin Kopecký, viceprezident České lékárnické komory.
Pravidla pro užívání platí pro všechny léky, ať jsou vydávané na recept nebo dostupné bez něj. Pacienti by si tak měli dávat pozor i na léky s obsahem paracetamolu a pečlivě dbát na pravidla užívání. Léčivo by se mělo užívat pouze tehdy, pokud je to vhodné, tedy při bolesti nebo teplotě nad 38 °C. Paracetamol nepůsobí protizánětlivě, doporučuje se pouze k tišení slabé, eventuálně středně silné bolesti a snižování horečky. Pacienti, kteří se léčí s jaterním onemocněním, by se paracetamolu v samoléčbě měli vyhnout. Další možností jsou léky obsahující ibuprofen, který má i protizánětlivé účinky. Nicméně i v tomto případě je třeba léčiva užívat podle rad lékárníků a po důsledném přečtení příbalového letáku, aby nedošlo k nežádoucím zdravotním komplikacím. Nevhodný je například pro pacienty užívající léky na ředění krve nebo s akutním či vyléčeným žaludečním vředem. Další pravidla platí i pro antitusika (léky proti kašli) či léky na vlhký kašel.
Někdy ale samoléčba nestačí či není vhodná. V takovém případě by pacienti by měli navštívit lékaře. Například pokud se zdravotní stav při samoléčbě ani po několika dnech nelepší, pokud akutní fáze kašle přesáhne 3 týdny, případně pokud se ke kašli přidá dušnost, bolest na hrudi, vysoká neustupující teplota nebo se objeví krev v hlenu.
Na jaká léčiva raději zapomenout?
Mnoho lidí se mylně domnívá, že nejlepším a univerzálním lékem na nachlazení jsou antibiotika. Tyto léky jsou účinné pouze v boji proti bakteriálním infekcím, na virová onemocnění nezabírají. Antibiotika může předepsat pouze lékař, volně dostupná nejsou a bez vědomí lékaře by je pacienti vůbec užívat neměli.
Pokud je lékař předepíše, měla by být vždy užívána po stanovenou dobu, i přes fakt, že došlo ke zlepšení zdravotního stavu. Pokud ošetřující lékař změní antibiotika v průběhu léčby, měl by pacient nepoužité léčivo vrátit do lékárny, nikoli uchovávat doma na „horší časy“. Neuvážená domácí samoléčba antibiotiky může paradoxně vést ke zhoršení zdravotního stavu jedince a přispívat k rozvoji bakteriální rezistence, na jejíž následky v ČR ročně zemře víc lidí než v důsledku dopravních nehod.
