Skvrny na těle i na duši

Lupénka je neinfekční onemocnění způsobené zánětlivou reakcí imunitního systému, které se nejčastěji projevuje na kůži, nehtech a ve vlasech. Celosvětově jí trpí více než 125 milionů lidí a život jim ovlivňuje víc, než si zdravý člověk dokáže představit.

Lupénka neboli psoriáza se neomezuje pouze na projevy na kůži, ale je spojena s celou řadou přidružených onemocnění. „Pacienti s lupénkou můžou zažívat i výraznou psychickou nepohodu a častěji než zdraví lidé trpí také depresemi,“ upozorňuje prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA, přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. A dokládá to příkladem, jak se z výzkumných důvodů vydal mezi lidi s mužem výrazně nalíčeným tak, aby vyvolal dojem psoriatika. Všude se tento nešťastník setkával s více či méně skrytým odporem, např. do bazénu nebyl vůbec vpuštěný.

Těžký život psoriatika

Že to psoriatici nemají vůbec lehké, potvrzuje i průzkum agentury GfK, podle něhož až 91 procent pacientů s lupénkou udává, že trpí diskriminací nebo ponižováním, pociťují hněv nebo bezmoc a přiznávají častější úvahy o sebevraždě než jiní pacienti. Každému druhému psoriatikovi zasahuje nemoc do pracovního života. Takřka polovina nemocných cítí, že negativně ovlivňuje jejich partnerské vztahy (z této části 37 % zažilo rozchod s partnerem kvůli nemoci, třetina se ve vztahu cítí méněcenně a polovina se kvůli lupénce vyhýbá sexuálním nebo intimním vztahům).

Jako by nestačilo, že tyto osoby jsou postiženy viditelně a často musí vysvětlovat, že opravdu nejsou „nakažliví“. Lupénka se ale může projevit i hlouběji v těle. U psoriatiků existuje vyšší riziko rozvoje přidružených onemocnění, jako je psoriatická artritida, záněty kloubů a šlach, cukrovka, vysoký krevní tlak, srdeční a cévní choroby, deprese a úzkosti. „Při léčbě psoriázy je nutné sledovat celkový stav pacienta a pravidelně kontrolovat veškeré faktory, které by mohly ukazovat také na počáteční projevy přidružených onemocnění. Zásadní roli v léčbě má i sám pacient. Je důležité, aby všechny své obtíže, i s kůží zdánlivě nesouvisející, sdílel s dermatologem nebo praktickým lékařem. Ten pak může rozvoj přidruženého onemocnění včas identifikovat a pomocí vhodné léčby tlumit,“ zdůrazňuje profesor Arenberger.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v K&W 11-12.2019

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *