Sauna je droga. Absolutní uvolnění celého organismu, které následuje na lehátku po ochlazení prohřátého těla, je silně návykové. V sauně se odplaví toxiny, stres a starosti. Sauna je sice droga, ale jednoznačně léčivá.
Staré finské přísloví říká: „Sauna je lékem chudého člověka“. Lidovou moudrost však potvrzuje i na důkazech postavená věda.
Už v roce 1990 ve své studii upozorňuje německý profesor Edzard Ernst na roli sauny při epidemiích virového nachlazení a konstatuje, že pravidelné saunování zajistilo zkoumaným jedincům asi dvojnásobně vyšší šanci zůstat zdraví. O nezpochybnitelném vlivu saunování na posilování imunity hovoří mnozí další odborníci.
Například podle studie Britské lékařské asociace pravidelné návštěvy sauny jednou týdně snižují riziko virových onemocnění o 30 % a v případě dvou až tří návštěv týdně se riziko onemocnění sníží až o 65 procent. V sauně se aktivuje oběhová soustava lidského organismu, buňky díky ní distribuují víc kyslíku, imunitní systém startuje tvorbu bílých krvinek, které jsou v těle zodpovědné za boj s viry, infekcemi a eliminaci patogenů. Pravidelné saunování slouží jako prevence kardiovaskulárních problémů a dýchacích obtíží, zrychluje metabolismus a podporuje celkovou kondici.
To je velmi aktuální i v případě současné koronavirové pandemie. „Budete-li v dobré kondici, pravděpodobnost mírnějšího průběhu a uzdravení z nemoci covid-19 lze očekávat vyšší. Dodejme, že nejde o specifický antivirový efekt, ale o obecnou podporu imunitních funkci těla,“ připomíná profesor Jiří Ruprich ze Státního zdravotnického ústavu.
Už v době kamenné
Sauna je doma hlavně ve Finsku. Ty první tu byly podle archeologických vykopávek z Honkilahti už v době kamenné. Potit se (v případě Finů vždy s vlněnou čepicí či kloboučkem na hlavě) patří k národním tradicím. O jejich uchování a rozvoj se dokonce od roku 1937 stará kulturní asociace The Finnish Sauna Society, která má dnes na 4200 členů. Evidentně to jsou jen ti nejaktivnější příznivci sauny. Statistiky totiž dokládají, že ve světové jedničce v saunování má 5 milionů obyvatel k dispozici 3 miliony saun – tedy více, než kolik je ve Finsku registrovaných osobních aut.
Saunování má tradici také v dalších oblastech světa, jako je třeba Rakousko, kde v horských oblastech má saunu nebo dokonce „saunový svět“ s mnoha různými typy prohříváren naprostá většina hotelů i menších penzionů.
Nejinak je to u našich dalších západních sousedů. „V Německu má sauna čestné místo mezi volnočasovými aktivitami místního obyvatelstva, a to v rámci vyznávání svobodného životního stylu Freikörperkultur. Boom klasických finských saun v Německu započal v poválečném období a dodnes je sauna vyhledávána všemi generacemi německé společnosti a od útlého věku jsou s ní přirozeně seznamovány už i děti,“ uvádí v Německu žijící český saunér Ondřej Sochůrek. A zájem o sauny roste i v dalších zemích Evropy, včetně Česka.
Saunování v Čechách
Historie saunování v Čechách až do pravěku nesahá. První saunu u nás vybudoval v roce 1936 lékař František Vojta. K většímu rozvoji saunování u nás došlo po druhé světové válce; o jeho přínosu pro fyzické a duševní zdraví se již tehdy pořádaly konference. Nyní již sauny nejsou pouze součástí veřejných bazénů nebo jiných sportovišť a wellness center. Stále častěji se objevují jako běžná součást rodinných domů a v posledních letech také bytů. Tam si však z prostorových důvodů lidé častěji pořizují infrasauny.
Umějí sice hloubkově prohřát svalstvo a ulevit třeba při kloubních obtížích, ale ten pravý zážitek poskytne ortodoxnímu milovníkovi horkého vzduchu na 90 °C vyhřátá, dřevěná finská sauna. Ta je navíc ve Finsku téměř vždy spojená s možností venkovního ochlazení v chladných vodách nějakého jezera nebo moře. Ochlazovací bazének a nejen studená sprcha a odpočinek venku, v přírodě, ideálně v zasněžené krajině pod hvězdným nebem je bohužel i v rakouských (natož pak českých) wellness areálech spíš výjimečným luxusem. Přitom by někdy stačilo málo – otevřít terasu, ohradit a očím sousedů znepřístupnit prostor na dvě, tři lehátka, zkrátka při budování sauny mít na paměti, že nejde jen o pocení, ale o celkový prožitek, o spojení s přírodou a živly.
Místo, kde můžete vypnout
Sauna je totiž výborný přírodní lék nejen na různé potíže těla, jako jsou například bolesti kloubů a svalů, ale zabírá i na duševní problémy. Nejčastější jsou dnes vyčerpání, stres a úzkost. Za posledních patnáct let se počet podnětů, které nás drží v ustavičném napětí, zdvojnásobil. Doba je rychlejší a třeba díky chytrým telefonům pracujeme prakticky neustále. Je stále těžší najít klid, ticho, místo, kde lze „vypnout“. Sauna, kde pravidla zakazují hlasitý hovor a mobil si necháváme v šatně, takovou oázou je. Ke zklidnění a pohodě v ní přispívají i aromaterapie, bylinkové sauny. Zřejmě i kvůli své saunové kultuře bylo Finsko již potřetí za sebou na žebříčku, který sestavuje OSN, nejšťastnější zemí světa.
„Při saunování se, stejně jako při sportu, do těla uvolňují kromě jiných látek i endorfiny, takzvané hormony štěstí. Pravidelné návštěvy sauny mají na psychiku dlouhodobý účinek a sauna nám pomůže k celkově lepší psychické odolnosti i pohodě. Odborné studie navíc dokázaly pozitivní vliv sauny na léčbu depresí a jiných nervových onemocnění,“ říká Jan Kovárník, saunový expert a trenér saunérů ze společnosti Saunia.
