V České republice žijí ženy o šest let déle než muži, v průměru se dožívají 79 let. Během této doby stihnou projít dvěma až třemi zásadními hormonálními změnami, které ovlivňují fungování celého těla. V období hormonálních nepokojů, jako je puberta, těhotenství a menopauza, hraje jednu z hlavních rolí životospráva. Určité živiny totiž můžou vyrovnávat hormonální nerovnováhu, snižovat nežádoucí příznaky a zlepšovat kvalitu života.
První hormonální vlnění
Takové první hormonální vlnění představuje puberta. Je to období fyzického dospívání, kdy se dramaticky zvyšuje produkce pohlavních hormonů a dochází k vyzrání vaječníků. U dívek je hlavním a nejvýraznějším projevem puberty menstruace a dozrání do stavu plodné ženy.
„Pro dívky je puberta velmi citlivé období, protože začínají řešit svoji postavu. Zároveň mají více svobody ve stravování – cestou do školy, ze školy, spousta volného času bez dozoru. Svoboda, nadměrná citlivost a emoce často vedou k nevhodnému způsobu stravování, které bývá navíc negativně ovlivněno nadměrnou a neadekvátní fyzickou aktivitou nebo módními výživovými trendy. Nevhodné bývá také složení pitného režimu – nadmíra slazených nápojů, energetické nápoje, nápoje s obsahem kofeinu, alkohol. V tomto věku se doporučuje okolo 50 ml tekutin na 1 kg tělesné hmotnosti a den. Základem by měly být minerálky (slabě a středně mineralizované), obyčejná voda, čaje, ředěné ovocné džusy a šťávy,“ uvádí Věra Boháčová, DiS., nutriční terapeutka se zaměřením na prevenci a léčbu civilizačních onemocnění u dospělých i dětí.
Druhá změna: těhotenství
Druhou výraznou hormonální změnou je pro ženu těhotenství, které by mělo být v ideálním případě změnou spíše příjemnější. Těhotenství i porod představují přírodní zázrak co do hormonální spolupráce a komplexního působení celého metabolismu.
„Období, kdy chce žena otěhotnět, je velmi citlivé na souhru hormonů. Zralá vajíčka se musí uvolnit a dorazit do děložní dutiny přesně v době, kdy je na ně sliznice dělohy připravená. K tomu je nutná správná hladina progesteronu, ale i správná funkce štítné žlázy aj. V prvních 12 týdnech pak budoucnost těhotenství závisí ještě na žlutém tělísku, které produkuje progesteron – poté jeho funkci zcela přebírá placenta,“ upřesňuje gynekolog a porodník doc. MUDr. Tomáš Fait, Ph.D. (na obr.).
Biochemička a odbornice na metabolismus a chemické procesy v těle RNDr. Michaela Bebová k tomu dodává: „U těhotných žen je obzvlášť důležitý příjem tekutin, které potřebují pro dva tělní oběhy – pro dostatečnou hydrataci, doplnění plodové vody a také pro udržení patřičné tekutosti krve, rozvádějící živiny po obou organismech. Dostatečný pitný režim, zahrnující hlavně čistou vodu včetně slabě a středně mineralizovaných přírodních minerálek, které doplňují tělu nezbytné minerální látky, je tedy zcela esenciální pro zdraví matky i plodu. Z důležitých minerálních látek stojí za zmínku hlavně hořčík – jednak ho organismus během těhotenství vylučuje více, jednak se podílí na dělení i růstu buněk embrya a následně se usazuje spolu s vápníkem v kostech dítěte.“
Třetí je menopauza
Třetí a poslední hormonální změnou v životě ženy je menopauza. Je to taková puberta naruby, protože dochází k výraznému poklesu tvorby pohlavních hormonů, ke ztrátě plodnosti ženy a obvykle i k degenerativním změnám, které jsou s poklesem tvorby hormonů spojeny.
„V průběhu posledního století se život ženy prodloužil průměrně o 30 let, ale věk, kdy přestávají fungovat vaječníky, se podstatně nezměnil. To s sebou přináší spoustu nežádoucích změn – ve funkci některých orgánů, ale také ve struktuře kostí, sliznic a kůže. Přitom není jednoduché rozeznat změny způsobené nedostatkem estrogenu od změn, na kterých se podílí proces obecného stárnutí organizmu,“ vysvětluje doc. Fait, předseda České menopauzální a andropauzální společnosti.
Potíže v přechodu se rozdělují na akutní klimakterický syndrom a chronický klimakterický syndrom (tzv. organicko-metabolický syndrom). Akutní potíže klimakterického syndromu může žena překonat sama. Zvýšení pohybové aktivity (alespoň třikrát týdně 30 minut) pomáhá až dvěma třetinám žen odbourat akutní problémy a současně udržuje tělesnou hmotnost i kvalitu kostí. Úprava jídelníčku může snížit četnost potíží. A dostatečný příjem vhodných tekutin, který je základní podmínkou pro dobrou funkci organismu, zmírní únavu, bolesti hlavy, nevýkonnost, ospalost i další nepříjemnosti včetně stárnutí pokožky. S překonáním akutního klimakterického syndromu můžou pomoct také potravinové doplňky, léčivé přípravky a volně prodejná léčiva. Pod vedením lékaře můžou ženy užívat i určité léky. Chronický klimakterický syndrom je chronickým stavem, který přetrvává dlouhou dobu – na rozdíl od akutního klimakterického syndromu, jehož příznaky jsou obvykle kratší a intenzivnější.
