Romantické procházky jarní přírodou se pro mnoho lidí stávají nepříjemným dobrodružstvím, které provází pálení a slzení očí, kašel i nos červený od věčného smrkání… Odborníci odhadují, že přibližně třetina populace trpí určitou formou alergie – a právě pyl patří k nejrozšířenějším alergenům. Jeho sezona je na dosah a je třeba se na ni připravit.
Zatímco u potravinových alergií lze vysadit nevhodné jídlo, u těch pylových je zamezení kontaktu s alergenem složitější. Vyhnout se lehkým poletujícím částečkám, které se vzduchem můžou snadno šířit i na velké vzdálenosti, lze na jaře jen stěží. Přesto by se alergici měli pokusit kontaktu vyhnout, jak je to jen možné. „V době maximálního výskytu pylových zrn či jiných alergenů v ovzduší, doporučuji co nejméně vycházet ven,“ radí MUDr. Eva Jerhotová z Oční kliniky NeoVize Praha. Protože každý alergik může být citlivý pouze na pyl z určité rostliny, je důležité nechat si lékařem stanovit přesný typ alergenu a následně sledovat pylové zpravodajství. Obecně platí, že již během února přichází sezona lísky, olše či tisu, v březnu se pak přidává bříza, jasan, vrba, topol či platan a později působí komplikace i další flóra. Důležitý vliv má také počasí, proto v některých letech nastupuje pylová sezona dříve a jindy naopak se zpožděním.
Tip: Na webovém portále Státního zdravotního ústavu naleznete řadu důležitých informací, které vám v době pylové sezony můžou pomoct – například pylový kalendář s přehledem, v jakých měsících kvetou jednotlivé rostliny, pylový monitoring, ale také odkazy na užitečné stránky pro alergiky. Díky tomu snadno zjistíte, kdy dochází k vrcholu výskytu pylu, který vám působí komplikace, a můžete včas zahájit léčbu a na příchod sezóny se „vyzbrojit“.
Ačkoliv by člověk mohl očekávat, že nejhůře se bude alergikům žít na venkově, kde kvetoucí příroda způsobuje nepříjemnosti v podobě červených očí, kašle a rýmy, pravdou je, že znečištěné ovzduší městských aglomerací má na zdravotní stav mnohdy ještě horší vliv. Zplodiny z automobilů totiž narušují povrch pylových zrn a z nich se pak snadno uvolní bílkoviny, jež jsou silnými alergeny. Částečnou ochranu proti přímému působení polétavého pylu mohou představovat brýle, ať už dioptrické nebo sluneční. „Při příchodu domů pak je vhodné oči důkladně propláchnout, ale ideální je osprchovat se celý a nejlépe i vyměnit oblečení. Pokud jezdíte autem, neměli byste šetřit na kvalitních pylových filtrech a jejich časté údržbě,“ doporučuje MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky NeoVize Praha. V kritickém období si každý den myjte vlasy, na nichž pyl ulpívá, perte častěji své oděvy a nezapomínejte ani na to, že alergen se do útrob vašeho domu či bytu může dostat i na chlupech pejsků a kočiček.
Tip: Pokud máte domácího mazlíčka, pravidelně vyčesávejte jeho srst. Ideální řešení představuje samočisticí kartáč na srst, který stiskem tlačítka nasaje chlupy zachycené v kartáči do vysavače, takže se nečistoty nerozptýlí do prostoru.
Pyl se dostává do domácnosti nejen při vašem příchodu zvenčí, ale také skrze otevřená okna. Větrejte proto raději brzy po ránu nebo po dešti, kdy je intenzita pylů v ovzduší nižší. Skvělým pomocníkem pro alergiky jsou pak čističky vzduchu s účinným HEPA filtrem, které odstraňují škodliviny – vedle pylů také roztoče, plísně, kožní buňky zvířat a řadu dalších nečistot, způsobujících zdravotní komplikace. Nezapomínejte také na to, že i pokojové rostliny, zvláště ty kvetoucí, jsou zdrojem pylů a můžou alergikům působit potíže.
Zbavte domácnost všech potenciálních „záškodníků“, kteří můžou zachytávat prach i pyl. Minimalizujte proto nejen plyšové hračky v dětském pokoji malého alergika, ale také bytový textil v ostatních místnostech, jako jsou ubrusy, dekorační polštářky, koberce, přehozy, závěsy či záclony.
Pokud vás začnou obtěžovat projevy alergie (viz box), neváhejte vyhledat alergologa! Díky laboratornímu vyšetření z krve odborník zjistí, na co přesně je pacient alergický. Existuje celá řada vlivů na rozvoj alergie – velký podíl si nese genetika, ovšem k dalším faktorům patří také časté užívání antibiotik, znečištěné ovzduší, stres, přílišný důraz na osobní hygienu… Specialista vám navíc předepíše léky, které v boji proti pylové alergii pomůžou. Antihistaminika tlumí alergickou reakci a umožní vám eliminovat příznaky alergie. Druhou možností je pak imunoterapie, tedy postupné podávání alergenu, díky kterému si na látku tělo zvyká a vytvoří si toleranci. To však může trvat až pět let. Dlouhodobě neléčená alergie naopak může vést k vážným komplikacím – například v případě zraku může alergický zánět postihnout i rohovku.
