Krevní testy patří k základním nástrojům prevence, protože dokážou zachytit změny, které člověk sám ještě nemusí pociťovat. Vedle běžných laboratorních hodnot, jako jsou zánětlivé parametry, metabolismus nebo funkce důležitých orgánů, dnes mohou moderní metody nabídnout i hlubší pohled na vrozené predispozice a některé molekulární změny v těle. Právě u nemocí, které se mohou dlouho rozvíjet nenápadně, krevní vyšetření pomáhá doplnit prevenci o další vrstvu informací.
Krevní testy jsou běžnou součástí preventivních prohlídek i základních vyšetření. Lékařům pomáhají sledovat například krevní obraz, známky zánětu či infekce, funkci jater a ledvin, metabolismus cukrů a tuků, hormonální hladiny, vitaminy a minerály, imunitní ukazatele nebo srážlivost krve. V určitých případech mohou upozornit také na nádorové markery či jiné molekulární změny. Krev tak neukazuje jen potíže, které už člověk pociťuje, ale často i odchylky, jež se zatím projevují pouze v laboratorních hodnotách. Její možnosti ale nekončí u běžné biochemie.
Krev může sloužit také jako výchozí materiál pro genetická vyšetření, která už nesledují jen aktuální stav organismu, ale také jeho vrozené nastavení. „DNA je obsažena ve všech buňkách v těle kromě zralých červených krvinek. Krev obsahuje velké množství dalších krevních buněk, například bílých krvinek, a tak představuje ideální biologický materiál, ze kterého lze DNA získat. Odběr je jen minimálně invazivní a zároveň je zaručeno, že jsme odebrali dostatek materiálu na laboratorní analýzy,“ vysvětluje Mgr. Hana Sládková Kavínová, vědecká specialistka na nutriční genetiku v GHC Genetics.
Vodítko pro prevenci
Zatímco běžné biochemické krevní testy ukazují hlavně aktuální stav organismu, genetická vyšetření pracují především s vrozenými predispozicemi, které mohou existovat dlouho předtím, než se případné onemocnění projeví. Nemusí jít jen o vysoce rizikové patogenní varianty, ale také o méně závažné předpoklady k multifaktoriálním onemocněním, jako jsou obezita, cukrovka nebo kardiovaskulární choroby. Na genetické výsledky tak lze nahlížet také jako na praktické vodítko pro prevenci. Pokud se v rodině opakují určité diagnózy, nebo genetické vyšetření ukáže zvýšené riziko v konkrétní oblasti, dává smysl prevenci více zacílit. Díky cílenějším kontrolám nebo úpravě životního stylu se pak nemoc nemusí projevit ani přes méně příznivé genetické nastavení.
Kromě predispozic umí genetické laboratoře v posledních letech testovat také aktuální změny v genech, které podobně jako biochemické testy odhalují aktuální stav organismu. Molekula DNA je sice neměnná, ale tělo s ní dokáže pracovat. V určitých situacích, například při některých onemocněních, se na ni mohou navazovat různé signální látky. Pokud je laboratoř dokáže zachytit, může nám to o zdravotním stavu říci i více než jiné metody.
Jednou z oblastí, kde se význam krevního vyšetření posouvá, je prevence rakoviny tlustého střeva a konečníku. „U rakoviny tlustého střeva a konečníku hraje včasný záchyt zásadní roli, protože onemocnění se může dlouho rozvíjet bez výrazných příznaků. Vedle klasických onkomarkerů se dnes stále více uplatňují modernější metody označované jako tekutá biopsie.Ty nehledají přímo nádor jako takový, ale určité molekulární stopy v krvi, které mohou s nádorovým procesem souviset,“ vysvětluje odbornice.
