„Další pandemie není otázkou „jestli“, ale „kdy“. Nemůžeme vycházet z toho, že to bude znovu až za desítky let a že to bude podobné, jako naposledy u covid-19. Může to být o dost dříve a o dost horší. Stačila by k tomu jen pouhá kombinace některých vlastností existujících koronavirů. Příroda k tomu neustále vytváří nové příležitosti, viry běžně mutují. A i když není možné předpovědět přesné datum další pandemie, lze být dobře připravený,“ radí doc. MUDr. Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity a vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví LF OU.
Pandemie covid-19 ukázala, že připravenost nelze budovat až během krize. Odhalila silné i slabé stránky zdravotnických systémů. Velmi dobře fungovala rychlá identifikace nového viru, sdílení genetických dat po celém světě a rekordně rychlý vývoj vakcín. Naopak selhala připravenost mnoha států, chyběly ochranné pomůcky, krizové plány a často i jednotná komunikace s veřejností. Ukázalo se také, že dezinformace se mohou šířit ještě rychleji než samotný virus.
Globalizace mění pravidla
„Z řady důvodů je v dnešní době větší riziko vzniku pandemie než v historii. Kdysi virus putoval mezi kontinenty měsíce. Dnes může být během jediného dne prakticky kdekoliv na světě. Každý den cestují miliony lidí. Člověk se může nakazit na druhém konci světa, a ještě před prvními příznaky přiletět domů. Proto je důležité odpovědné chování cestovatelů, nejen kvůli svému zdraví, ale i proto, že mohou způsobit epidemii,“ vysvětluje odborník.
Dalšími faktory jsou prudký růst světové populace a značná urbanizace, která je rychlejší než budování hygienické infrastruktury (zdroje pitné vody, kanalizace). Lidé tak končí v tragických životních podmínkách v přelidněných předměstích, kde jsou podmínky pro šíření patogenů přímo ideální. Města se kvůli tomu rozšiřují do nových oblastí a obyvatelé tím přicházejí do kontaktu s jiným spektrem živočichů. Dalším faktorem jsou přibývající ozbrojené konflikty a jejich následkem vznikající migrační vlny, to vše vytváří podmínky pro snadné šíření patogenů. Když se dají do pohybu davy lidí, putují s nimi i mikroby.
Oteplování pomáhá infekcím
Dalším faktorem je změna klimatu. „Oteplování umožňuje šíření přenašečů řady infekcí do oblastí, kde dříve nepřežívali. V Evropě se stále víc na severu objevují komáři rodu Aedes, kteří mohou přenášet horečku dengue a chikungunya. V jižních částech Evropy se již trvale usadili. Do nových oblastí však tento komár proniká i na jiných kontinentech. Následkem toho v posledních letech prudce narůstá výskyt horečky dengue. Je to nejrychleji se šířící onemocnění přenášené komáry na světě. Vyskytuje se i v řadě turisticky populárních destinací, a i proto je to nejčastější exotická nákaza u českých cestovatelů,“ varuje docent Maďar.
Oteplování má vliv i na klíšťata, posouvají se do vyšších nadmořských výšek a stále víc na sever, klíště obecné totiž horké počasí obecně nemusí. Klíšťová encefalitida, původně středoevropská nemoc, je v dnešní době problémem i v Pobaltí, a dokonce i v jižní Skandinávii. V Evropě se v každoročně šíří v teplé části roku původně africká západonilská horečka, a způsobuje na našem kontinentu případy úmrtí.
Chřipka má největší potenciál
Největší pandemický potenciál má však stále chřipka. „Příčinou další pandemie bude zřejmě nově zmutovaný chřipkový virus, který z ptačí říše, kde se vyskytuje mnoho jeho druhů, přestoupí do lidské, pravděpodobně znovu přes prasata. Anebo to bude nový koronavirus,“ upozorňuje doc. MUDr. Rastislav Maďar.
Viry chřipky se neustále mění, pozornost odborníků aktuálně vzbuzují případy ptačí chřipky H9N2 v Číně nebo nové mutace kmene H5N1 v USA, díky kterým se přibližuje schopnosti lépe se vázat na lidské receptory. „I běžné sezonní kmeny chřipkových virů každoročně způsobují statisíce hospitalizací a desetitisíce úmrtí jen na našem kontinentu, o to více nepochopitelná je dlouhodobě nízká proočkovanost obyvatel ČR proti této nemoci,“ diví se lékař.
Světová pozornost patří ebole
Ve světě je nyní sledovaná především ebola. Je to sice závažné onemocnění, její pandemický potenciál je však nízký. Nepřenáší se bezkontaktně vzduchem jako chřipka nebo covid-19. Pacient je navíc infekční až po nástupu prvních příznaků, a ty bývají tak závažné, že ho většinou rychle připoutají na lůžko. Neobjevují se u ní běžně bezpříznakový nosiči, kteří by se pohybovali v populaci a nákazu šířili bez vědomí vlastní infekčnosti. Největší riziko představuje ebola pro blízké rodinné příslušníky a zdravotníky, kteří o nemocného pečují. Současnou gradující epidemickou situaci v Africe zhoršuje slabá infrastruktura, nedostatek ochranných prostředků, nevzdělanost místní populace, pověry, neochota ustoupit od škodlivých tradic a zvyků, a někdy také nedůvěra vůči zdravotníkům.
Co udělat před další pandemií? „Investovat do systému ochrany veřejného zdraví. Potřebujeme silnou sjednocenou českou instituci, jejíž nová koncepce už existuje, dokonce s mandátem ministra zdravotnictví. Jsou potřebné finance na moderní laboratoře, ale i na odběry a testování a připravené krizové plány. Z globálního hlediska je významný vývoj nových vakcín a také mezinárodní spolupráce,“ vysvětluje doc. MUDr. Maďar.
Biologické hrozby
Pandemie covid-19 si vyžádala více než 700 milionů potvrzených případů a způsobila přibližně sedm milionů úmrtí. „Investice do prevence jsou nezbytné, a nejsou nákladem, ale pojištěním celé společnosti. Stejně důležitá je komunikace s veřejností. Bez důvěry veřejnosti nebude fungovat ani nejlepší zdravotnický systém. Čím dál víc se v současné době zdůrazňuje koncept One Health, protože zdraví lidí nelze oddělit od zdraví zvířat a životního prostředí. Přibližně tři čtvrtiny nově vznikajících infekcí pocházejí právě ze zvířat. Proto musí spolupracovat lékaři, veterináři, ekologové, klimatologové i datoví analytici. Pandemie budoucnosti nebude možné zvládnout pouze humánní medicínou,“ apeluje doc. Maďar.
Epidemiologie bude mnohem více založená na datech. Genomická sekvenace umožní sledovat vznik nových variant téměř v reálném čase. Umělá inteligence pomůže předvídat ohniska nákaz a vyhodnocovat rizika. Velký význam bude mít monitoring odpadních vod, který dokáže zachytit cirkulaci virů ještě předtím, než se objeví první pacienti, a jeho výtěžnost není závislá od vůle nakažených se testovat.
Příroda bude mít vždy náskok
Od další pandemie nás dělí jen náhoda. Existují tisíce zvířecích virů, které mohou jednou překročit mezidruhovou bariéru. Pokud některý z nich získá schopnost snadného přenosu mezi lidmi, a to vzdušnou cestou, rozhodnou první hodiny a dny. Bude záležet na tom, kde se objeví první pacient, kolik lidí stihne nakazit a jak rychle bude svět reagovat. To ale neznamená, že jsme bezmocní. „Každá investice do prevence, epidemiologického dohledu, vědy, očkování a vzdělávání zvyšuje šancí, že příští pandemii zvládneme s mnohem menšími zdravotními i ekonomickými dopady. Na to se však často nemyslí, úspory ve zdravotnictví dopadají často právě na segment ochrany veřejného zdraví, kde následky nejsou vidět tak akutně, jako úspory ve zdravotní péči. V případě další pandemické krize se nám to může ve zlém vrátit,“ uzavírá doc. MUDr. Rastislav Maďar.
