Proč se infekce dýchacích cest objevují právě na podzim?Podzimní vlna infekcí je většinou výsledkem souhry několika sezonních okolností. Ubývá slunečního světla, mění se teploty a děti i dospělí se vrátili do kolektivů. Více času tráví v uzavřených místnostech a během dne přecházejí mezi teplým venkovním vzduchem a klimatizovanými kancelářemi, obchody nebo auty. Sliznice tak dostávají zabrat ve chvíli, kdy přibývá kontaktů s dalšími lidmi – a tím i příležitostí pro šíření virů. Právě sliznice přitom tvoří jednu z hlavních obranných linií organismu. Ústa a krk jsou místem kontaktu s viry a bakteriemi, současně je ale osídluje mikrobiota, tedy společenství mikroorganismů, které pomáhá udržovat prostředí v rovnováze.
„Když se mluví o imunitě, většina lidí si představí krevní testy nebo doplňky stravy. Velká část prvního kontaktu s okolním prostředím se ale odehrává právě na sliznicích. Mikrobiota úst a krku obsazuje prostor, soutěží s jinými mikroorganismy o živiny a komunikuje s imunitními buňkami sliznice. Pokud se její rovnováha naruší, mají patogeny snazší podmínky,“ vysvětluje MUDr. Jan Boženský, MBA. U dětí se k tomu přidává návrat do kolektivu a intenzivnější kontakt s viry, s nimiž se jejich imunitní systém teprve seznamuje. První škrábání v krku tak může být jedním ze signálů, že je přirozená obranná bariéra pod tlakem.
Nachlazení, chřipka, nebo angína?
Bolest v krku nám sama o sobě neprozradí, o jaké onemocnění jde. U běžného nachlazení ji obvykle doprovází rýma, kašel a únava a obtíže během několika dnů samy ustoupí. Chřipka naopak zpravidla přichází náhle s horečkou, bolestí hlavy a svalů, výraznou únavou a suchým kašlem. Jiná situace nastává u bakteriální angíny. „U angíny je potřeba rozlišit, zda má virový nebo bakteriální původ. Nejčastějším původcem bakteriální angíny je Streptococcus pyogenes a právě v takovém případě mohou být antibiotika namístě. O jejich nasazení by ale vždy mělo rozhodnout vyšetření,“ upozorňuje lékař.
Pro streptokokovou angínu jsou typické výrazná bolest v krku při polykání, horečka a zánět krčních mandlí. Častější bývá u dětí předškolního a školního věku. Očkování proti ní neexistuje, důležitá proto zůstává především běžná hygiena a celková kondice organismu.
Ještě než začne škrábání
Obranyschopnost se nedá vybudovat během dvou dnů, větší smysl proto má připravovat organismus na podzim průběžně než začít vše řešit najednou. Základem je pestrá strava, kvalitní spánek, pravidelný pohyb, mytí rukou a větrání. Pozornost si zaslouží také vitamin D, jehož vlastní tvorba s úbytkem slunečního záření klesá, a zvážit lze i očkování proti chřipce. Jednou z možností podpory jsou také probiotika. Ani u nich ale neplatí, že jsou všechna stejná. „Účinek probiotik je kmenově specifický, takže výsledky dosažené u jednoho kmene nelze automaticky přenášet na jiný,“ říká doktor Boženský.
