Češi patří mezi nejspokojenější Evropany, pokud jde o hodnocení zdravotnictví. Spokojenost s českým zdravotnickým systémem vyjadřuje 74 % respondentů, výrazně víc než činí evropský průměr (56 %). Důvěra v tuzemské zdravotnictví navíc v posledních letech roste – z 68 % v roce 2024 přes 70 % v roce 2025 až na letošních 74 procent. Nový STADA Health Report 2026 ale zároveň ukazuje silný český paradox: systému věříme, budoucnosti vlastního zdraví se však obáváme.
- Češi hodnotí české zdravotnictví jako jedno z nejlepších v Evropě: spokojeno je 74 % respondentů.
- Největší obavy mají z dlouhých čekacích dob kvůli nedostatku zdravotníků (69 %), ze stárnutí populace a chronických nemocí (63 %), nárůstu obezity a nezdravého životního stylu (58 %).
- Nárůst obezity a nezdravého životního stylu vnímají Češi jako problém vůbec nejsilněji ze všech sledovaných zemí.
- Na žádné preventivní prohlídky stále nechodí 24 % Čechů, oproti roku 2023 je to ale výrazné zlepšení, tehdy to bylo 39 %.
- Dobré duševní zdraví deklaruje pouze 53 % Čechů, zatímco evropský průměr činí 64 procent.
- Konzultaci s umělou inteligencí místo návštěvy lékaře by dnes zvážilo 56 % Čechů; loni to bylo 37 procent.
- V otázkách zdraví zůstávají hlavní autoritou praktičtí lékaři, významný vliv jim přisuzuje 74 % Čechů.
Data ukazují, že česká společnost svému zdravotnictví důvěřuje, ale zároveň velmi silně vnímá jeho budoucí limity. Češi nadprůměrně dobře hodnotí přístup k léčbě, preventivní péči i péči o seniory. Obavy mají z nedostatku zdravotníků, dlouhých čekacích dob a rostoucí zátěže spojené se stárnutím populace.
„Výsledky STADA Health Reportu 2026 ukazují silný český paradox. Na jedné straně máme vysokou důvěru ve zdravotnický systém, na druhé straně velmi citlivě vnímáme jeho budoucí zátěž. Stárnutí populace, chronická onemocnění, nedostatek zdravotníků i rostoucí význam duševního zdraví jsou témata, která lidé vnímají jako něco, co se může přímo dotknout jejich života,“ říká Martin Šlégl, generální ředitel STADA PHARMA CZ.
Stárnutí = silné obavy
Silným tématem letošních českých výsledků je stárnutí. Dvě třetiny Čechů se ho obávají a v Evropě se tak řadíme mezi země s nejvyšší mírou těchto obav. Nejčastěji se bojíme zhoršení fyzické kondice a nemocí (shodně 75 %), dále poklesu kognitivních schopností (například demence, který zmiňuje 67 % respondentů). Více než polovina Čechů se obává také toho, že budou ve stáří zátěží pro rodinu, a téměř polovina Čechů se obává osamělosti.
Právě u stárnutí se naplno ukazuje rozpor mezi tím, čeho se bojíme, a tím, co jsme ochotni změnit. Češi podle dat výrazně vnímají obezitu a nezdravý životní styl jako jednu z největších zdravotních hrozeb, zároveň ale patří mezi nejméně ochotné vzdát se některých návyků ve prospěch delšího a zdravějšího života. Konzumace masa se nechce vzdát 53 % respondentů, času u obrazovek 32 %, sladkého 17 %, alkoholu 14 %, fast foodu 12 % a kouření 11 %.
Zlepšuje se prevence
Dobrou zprávou je zlepšující se přístup k prevenci. Podíl Čechů, kteří nechodí na žádné preventivní prohlídky, klesl z 39 % v roce 2023 na letošních 24 %. Na všechny preventivní prohlídky chodí 15 % respondentů a část z nich navštěvuje 67 procent. Prevence je zároveň pro Čechy systémovou prioritou: pokud by měli rozhodovat o změnách ve zdravotnictví, 43 % by posílilo právě preventivní péči, což je výrazně nad evropským průměrem 33 %.
Slabým místem z pohledu průzkumu zůstává duševní zdraví. Podporu systému
v této oblasti sice Češi hodnotí lépe než evropský průměr, vlastní psychickou pohodu ale výrazně hůře. Dobré duševní zdraví deklaruje pouze 53 % Čechů oproti evropskému průměru 64 %, špatné duševní zdraví uvádí 12 % Čechů. Data tak ukazují rozdíl mezi tím, jak lidé vnímají dostupnost systémové podpory, a tím, jak se sami psychicky cítí.
Využití AI ve zdraví
Rychle roste také otevřenost vůči využití umělé inteligence ve zdraví. Konzultaci s AI místo návštěvy lékaře by dnes zvážilo 56 % Čechů, zatímco loni to bylo 37 %. AI pro témata související se zdravím už využívá zhruba polovina populace a mezi lidmi od 18 do 34 let je to 76 %. Nejčastěji ji lidé využívají k lepšímu porozumění diagnóze, k preventivním účelům nebo k přípravě na návštěvu lékaře.
Češi jsou ale vůči AI zároveň opatrní. Jen 2 % respondentů uvádějí, že už nyní věří diagnóze od AI stejně jako diagnóze od lékaře, zatímco 42 % by AI diagnóze nikdy nevěřilo. Největší obavy mají Češi z chyb v diagnostice (56 %), využití zdravotních dat bez jejich souhlasu (43 %) a zhoršení kvality komunikace se zdravotníky (38 %). Nejoptimističtější jsou naopak v oblasti rychlejší diagnostiky, kterou zmiňuje 43 % respondentů.
Praktičtí lékaři a další zdravotničtí profesionálové mají významný vliv na rozhodování
o zdraví u 74 % Čechů. Následují členové rodiny (54 %), partner či partnerka (53 %), lékárníci a další členové lékárenského týmu (52 %) a přátelé (36 %).
STADA Health Report 2026 tak ukazuje, že budoucnost zdraví nebude stát na volbě mezi člověkem a technologií. Češi jsou otevřenější novým nástrojům, aktivněji přemýšlejí
o prevenci a zdravotnictví důvěřují, zároveň ale chtějí jistotu, odbornost a lidské vedení. Právě kombinace důvěryhodných zdravotníků, dostupné prevence a bezpečného využití technologií bude podle letošních dat klíčová pro to, jak se lidé budou o své zdraví starat v dalších letech.
