Živá neboli syrová strava je obrovským fenoménem posledních let, i když v podstatě nejde o nic nového. V čem spočívá a jaké jsou její hlavní výhody i nevýhody? Je pro naše tělo opravdu přínosem?
Žádné maso, jogurty, vajíčka, těstoviny, konzervované a pasterované výrobky, omáčky a další vařená jídla. Celá řada lidí, kteří propadli trendu „raw food“, si nemůže vynachválit, jak jim živá strava pomohla nejen ke štíhlé linii, ale také lepší kondici a celkovému zdravotnímu stavu – zbavila je artritidy, žlučníkových kamenů, potíží s trávením, akné nebo vysokého cholesterolu či krevního tlaku, odstranila chronické migrény, padání vlasů nebo únavu a dodala novou životní energii. Připadá vám to bláznivé? Podíváme se tomuto výživovému směru trošičku na zub.
Syrový jídelníček
Co musíte vědět, když se odhodláte pustit do velkého dobrodružství a rozhodnete se zvolit jiný přístup k jídlu? Syrové potraviny jsou čerstvé, tedy takové, které nebyly chemicky ani tepelně upraveny (při teplotě vyšší než 42 stupňů) a uchovaly si díky tomu veškerý svůj „výživný“ obsah. Přirozeně sem patří ovoce, zelenina, ořechy, semena, klíčky a obilniny, mořské řasy a tuky rostlinného původu (olivový, kokosový, dýňový ad.). Zvláštní kapitolou jsou pak tzv. superpotraviny obsahující výjimečně vysoké koncentrace živin (kustovnice čínská – goji, acai berry, maca prášek, kakao a další).
Kuchyňská příprava syrových pokrmů spočívá v tom, že místo vaření, pečení nebo smažení se mixuje, máčí, nechává klíčit a suší. Neobejdete se tedy bez výkonného mixéru, odšťavňovače, sofistikovaného multifunkčního kuchyňského robota a sušičky.
Sporák ani mikrovlnku nepotřtebujete
Co obnáší životní styl spojený s tímto způsobem stravování? „Prakticky jde o nejpřísnější formu vegetariánství, kdy jíte pouze tepelně nezpracované ovoce, zeleninu, bylinky, oříšky a semínka,“ říká výživový poradce Petr Mesároš, DiS. „Mléko, mléčné výrobky, vejce nebo dokonce i med jsou zapovězené. Nejde ale o nic nového pod sluncem. Pokud jíme denně čerstvé ovoce, zeleninu nebo třeba vlašské ořechy, jde o syrovou stravu. To, že při jejím pěstování byly použita chemická hnojiva a je geneticky modifikovaná, je věc druhá. Každopádně její nespornou výhodou je, že neprochází tepelnou a nešetrnou úpravou, a tím jsou zachovány enzymy a vitaminy. Na teplo je nejvíce citlivý vitamin C, B1, kyselina listová nebo pantothenová. Častý nedostatek kyseliny listové vidím u těhotných žen, proto má více syrové stravy u nich větší smysl. V radikální konzumaci pouze syrové stravy nevidím ale dlouhodobě větší zdravotní přínos.“
Bez bílkovin to nejde!
Při striktním dodržování syrového jídelníčku budou organismu chybět především kvalitní živočišné bílkoviny, které se vyskytují v mléčných výrobcích, mase nebo vejcích.
Stejně tak vitaminy, které se nacházejí především v živočišných zdrojích, jako je vitamin B12, nebo pro ženy nepostradatelné železo. Je pravdou, že se vyskytují i v rostlinné stravě, tělo však je z nich nedokáže tak dobře využít.
„Raw food neboli vitariánství je jedním z extrémů a žádný extrém není správný. Doporučuji být „částečným vitariánem“ tak, že k vařené stravě budu jíst denně i čerstvé ovoce, zeleninu a nesolené, neslazené ořechy v malém množství,“ doporučuje výživový poradce. Alespoň částečná konzumace syrové stravy je nezbytná i z toho důvodu, že živočišná a tepelně upravená potrava, které většinou jíme, je kyselinotvorná, zatímco rostlinná a tepelně neupravená strava je zásadotvorná.
