Čím se svět kdysi myl a voněl

„Voňavka má býti pouze doplňkem osobnosti, výrazem nálady, projevem osobního vkusu, předmětem milé vzpomínky a tlumočením smyslu pro příjemné a vkusné. Základní vůní tělesnou zůstane vždy čistota,“ uvádí se v článku Voňavky v měsíčníku „Parfumerie a galanterie“ z roku 1929. V závěru úvahy se konstatuje, že „použití špatné voňavky jest nevkusem, jakož i použití dobré voňavky ve velké míře“.

Uvedený názor sice kontrastoval s dobou „průmyslové a obchodní krize celé Evropy“, s poklesem kupní síly „konzumentů zejména středních a dělnických vrstev“, z nichž někteří neměli ani možnost se pravidelně mýt, na druhé straně však bylo zásluhou časopisu, že obecný smutek nezabránil sdružování výrobců a prodejců voňavek, mýdel a podobného zboží a nepřehlušil například mínění jistého pisatele, že „čím více stoupá kultura, tím více je užíváno voňavek, ale voňavek jemných…“

Mezi bibeloty a památnostmi

Bylo dobré, že přes vážné starosti jiného druhu takovéto „odborné hlasy“ nezanikly, ale dostávaly prostor v příspěvcích, věnovaných široké paletě otázek, zajímajících majitele parfumerijních a mydlářských obchodů a lidí v nich prodávajících i nakupujících. To pro současnost představuje možnost poznávat někdejší pestrý obraz dění v těchto oblastech, jak v poměrech domácích, tak i zahraničních.

Čtenářky a čtenáři „Parfumerie a galanterie“ se v časopisu dovídali např. o existenci tisíce kombinací vůní všech možných květů, o nutnosti docílit jemné parfemace, vzbuzující „touhu jednotlivce“ po koupi i obalem, neboť „nebude dlouho trvati a spatříme vyprázdněné flakonky od voňavek v elegantních příbytcích mezi bibeloty a památnostmi…“

Zajímavé bylo i zjištění, že voňavky se postupně dostávají do různých prostředí a „přestávají být předmětem přepychovým a jsou na cestě státi se doménou umění“.

Četná inzertní oznámení zrcadlí tehdejší sortiment výrobků i způsobů jejich reklamy. Továrna „Manol“ například uvedla stejnojmenný výrobek – mýdlo jemné vůně a jakosti – v tmavomodrých vkusných skleněných krabičkách. Firma „Evona“ z Uhříněvsi u Prahy začala dříve než do USA vyvážet do Paříže, kde se – jak uvedeno – její mýdlo „balí, etiketuje a prodává jako výrobek francouzský“. Hrdou informaci o tom, že česká firma zakotvila v Paříži, však doprovázel povzdech: „Teď by ještě scházelo, aby se ono pařížské parfumované mýdlo „Evona“ prodávalo zase do Čech“.

Divuplné, nepomíjející vůně

Na stránkách listu sledujeme opakující se oznamování výrobků českých i cizích ve vkusné úpravě a prvotřídní jakosti, jako byly pudry „Sylviane“, brilantiny. Ořechové, topolové, lopuchové, růžové a mandlové oleje na vlasy, vaselíny, prášky do prádla a na mytí a drhnutí. Velkou skupinu tvořily reklamy na zubní pasty „Thymolin“, „Sapol“, kartáčky na zuby „Ru-Pa-Na“, zubní mýdlo „Gibbs“ příjemné chuti, zubní krém „Libuše“, ústní vodu „Alabastr“, zubní prášek, studentské zubní pasty atd.

Rozsáhlá byla doporučování vlasových barev tekutých a v prášku (barvivo Henna) na vlasy a vousy, hygienických potřeb nebo mýdel – mýdla pilírovaná v přepychových i jednoduchých obalech, glycerinová, k holení (nazývaná shaving sticks), lahodné lanolinové mýdlo č. 112, prodávané ve finančně výhodném balení po 4 tuctech v úhledné dřevěné kazetě atp.

Toaletní vody byly vyráběny v nejrůznějších podobách (kolínské bývaly opatřeny rozprašovači „za bezkonkurenční ceny“, oblíbený byl i jakýsi český výrobek prý „divuplné, nepomíjející vůně“, v elegantní výpravě provedený „Olicerin“ proti pihám, „Vunocyl“ podporující růst vlasů, rychle bělící pleťový krém v tubě „Eukalyptin“, Jáchymovské radiové mýdlo a kamencové kameny „Morano“.

Vedle „sensačních vánočních kazet“ byla pro milovníky a ctitelky účesu zvaného mikádo nabízena módní novinka „spona pro mikáda“, kterou vyvinula vršovická firma „Koh-i-noor“; vychvalovány byly i voňavky s niklovou či pozlacenou montáží, dětský zásyp „Galanathus“ a různé celuloidové zboží. A nezapomínejme na francovku „Alpa“ nebo na československý patent, jímž bylo mýdlo s kosmetickou vložkou zvané „Heros“, laky na nehty, líčidla, speciální draslová mýdla „Gallia“ a prostředky „Orchidée“ a „Ebee“ k odstranění dvojí brady, vrásek a k posílení znavených svalů.

Jakostí nedostižný

Jak asi působil takový Achat, „zákonem chráněný krém na pleť ve čtyřech odstínech, omlazující, čistící a bílící“, nebo jiný prostředek, který odstraňoval pihy, uhry, žluté a hnědé skvrny, červenost kůže (zvláště nosu) a všechny nečistoty a vady pleti a k tomu byl „svou jakostí nedostižný, výtečně lpěl na obličeji a hodil se k masážím obličeje“. Nic si nezadal s krémem značky Annette „vstřebávajícím se hluboko do pórů“, v nichž se – jak tvrdil reklamní text – „rozplyne a pleť zjemňuje, bělí, dodává sametové hebkosti a chrání od škodlivých vlivů klimatických“.

Zákaznice a zákazníci si mohli v často jen několikahodinových sezonních výprodejích zakoupit i výrobky „de luxe“: Eau de Cologne, osvěžující a uklidňující nervy a zamezující tvorbě lupů i parfémy v květinových a fantastických vůních; z vlasárny byly dodávány do regálů tehdy hojně používané hedvábné síťky na noc, v rozmanitých barvách pro muže a ženy, od výrobců přicházely prášky vhodné k mytí a drhnutí.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v K&W 11-12.2021

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *