Jak si prodloužit mládí

Lidé se dožívají stále vyššího věku, ale je pochopitelné, že tento čas „navíc“ chtějí prožít plnohodnotně: cestovat, užívat si rodiny, setkávat se s přáteli – a v neposlední řadě i dobře vypadat.

Jak tohoto cíle dosáhnout? Tím se zabývá anti-aging medicína.

Jedinou certifikovanou anti-aging specialistkou u nás je MUDr. Monika Golková, která tu v roce 2005 založila Asociaci medicíny proti stárnutí a Anti-Aging kliniku A2C.

Tento medicínský obor pro nás vlastně objevila.

Paní doktorko, s jakým cílem jste se do tohoto medicínského oboru pustila?

Po lékařské fakultě jsem složila atestaci z neurologie a zároveň začala studovat anti-aging medicínu na univerzitě v belgickém Charleroi. Myslím, že jsem k tomuto oboru směřovala odmalička. Chtěla jsem pomáhat lidem, aby nebyli nemocní, a anti-aging medicína řeší, jak nemocem předcházet. Byla jsem mezi prvními průkopníky, kteří měli v Evropě možnost a šanci anti-aging studovat, potom jsem ji přenesla do České republiky. V Americe už podobná věda existovala od roku 1992, protože Amerika je vždycky tak o deset let dopředu.

Jak se tedy dožít vysokého věku v dobré kondici, aby člověk nejen dobře vypadal, ale také mu to chodilo a myslelo?

Anti-aging je komplexní preventivní medicína, a protože máme za sebou poměrně rozsáhlý výzkum, tak už víme, že nás ovlivňuje nejen genetika, tedy to, co je nám dáno, ale že geny se v našem těle zapínají a vypínají. Důležité je, co a jak děláme, tím sami můžeme ovlivnit kvalitu života buď negativně, nebo pozitivně.

Co přesně znamená „vypínat“ geny?

Zjednodušeně lze říci, že negativní geny můžeme vypnout tím, že budeme jíst lépe nebo něco jíst nebudeme. Na naší klinice provádíme celosvětově uznávaný ALCAT test, pomocí něhož jsme schopni zjistit, které potraviny nám škodí a které naopak prospívají. V současné době již testujeme více než 500 druhů položek včetně cukrů, kvasinek, léků a chemických látek.

Teď už se dokonce ví, že máme asi 25 000 genů, ale že nás neovlivňují jenom ty, ale také mikrobiom, tedy bakterie, které žijí v našem těle – a těch je 300 miliard. Vždycky, když něco poznáme, zjistíme, že toho ještě mnoho nevíme. Velkým poznatkem jsou mozkové neurotransmitery, které nám dodávají energii, vitalitu, dobrou náladu, ale také schopnost „vypnout“ mozek a najít rovnováhu mezi odpočinkem a prací.

Jakou roli při tom hraje anti-aging medicína?

Anti-aging medicína disponuje celou řadou testů, které nám umožní zjistit, co je individuálně pro mě nejlepší s cílem zpomalit stárnutí a cítit se zdravě po fyzické i psychické stránce. Velmi důležitou úlohu mají klasické hormony, které hrají obrovskou roli ve stárnutí těla. A v rámci anti-agingu jsme schopni vytvořit hormonální krémy na míru nebo tablety doplňující složku, která v našem těle chybí.

Anti-aging medicína tedy nespočívá v odstraňování vrásek a podobně, ale pracuje na tom, aby člověk vůbec nezestárnul?

Ano, tento medicínský obor se zabývá prevencí zevnitř. Aby na tom byl člověk zdravotně tak dobře, aby jeho tělo dokázalo regenerovat. Samozřejmě nejsme tak daleko, že bychom dokázali zcela zabránit tvorbě vrásek, ale když se o sebe člověk dobře stará, tak vypadá mnohem lépe a vrásek je méně.

Vím, že propagujete bio-identické hormony. Jakou mají minulost a jaké jsou s nimi zkušenosti?

Guru těchto hormonů je můj učitel doktor Thierry Hertoghe. Hormony se zabýval už jeho dědeček na konci 19. století, který úspěšně léčil pacienty s problémy štítné žlázy. Současné zkušenosti s bio-identickými hormony ukazují, že jsou bezpečné a účinné.

Pomáhají navrátit tělu jeho vitalitu, srovnat výkyvy nálad, zlepšit kvalitu pleti a upravit tělesnou kompozici. Samozřejmě mají velký vliv na prevenci vzniku osteoporózy, podporují mozkové funkce a působí protektivně na kardiovaskulární systém. Ideálně je nasazujeme v období klimakteria a užívají se dlouhodobě. Máme i klientky po sedmdesátce, které se s nimi cítí lépe.

Tato léčba je ale poměrně finančně náročná. Co pro sebe můžu udělat jen tak podomácku – třeba konzumovat kurkumu?

Člověk může spoustu věcí dělat sám – například se pohybovat. Čím jsme starší, tím bychom se měli víc hýbat: chodit, cvičit doma nebo se denně protahovat strečinkem. Každý si může upravit jídelníček, omezit cukr, nepřehánět to s bílou moukou a pečivem.

Z hlediska doplňků stravy je například kurkumin opravdu vynikající antioxidant. Zejména pro mozek i pro pokožku. Pouze ale optimizovaný kurkumin je schopný prostoupit přes hematoencefalickou bariéru a dostat se do mozku.

Co nám přinesl rozvoj genetiky?

Díky tomu, že se genetika hodně rozvinula, umíme řešit nejen závažná genetická onemocnění, ale dají se zjišťovat i další rizikové faktory. Například dokážeme vyšetřit geny, které souvisejí s chronickým únavovým syndromem nebo talentem našich dětí.

Dokážeme například doporučit pacientovi s cukrovkou, které léky jsou pro něho vhodné a které ne. Slibně se rozvíjí rovněž regenerační medicína, což jsou kmenové buňky. Získávají se z vlastního tuku nebo z kostní dřeně a jejich výhodou je, že mají schopnost vytvořit různé druhy orgánů podle místa, kam je vložíme.

Pak tady máme významný objev telomer, koncových částí chromozomů, kde je uložena naše genetická informace, a enzymu telomerázy, za který v roce 2009 Australanka Elizabeth Blackburn, Brit Jack Szostak a Američanka Carol Greider dostali Nobelovu cenu za medicínu.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v K&W 11-12.2018

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *