Víte, co mají společného tofu, lněné semínko, nebo třeba cizrna? Jejich tajemstvím je obsah fytoestrogenů. Tyto rostlinné látky, které se v těle chovají podobně jako estrogen, dokážou mírnit návaly horka i podrážděnost a krotit výkyvy nálad. Ocení je tak zejména ženy, jež trápí premenstruační syndrom či běžné příznaky klimakteria.
Rostlinné hormony
Fytoestrogeny jsou vícesytné fenoly vznikající v rostlinách. V lidském těle se chovají podobně jako ženský hormon estrogen. Ačkoliv se nejedná o hormony jako takové, vážou se na estrogenové receptory, díky čemuž pomáhají mírnit nepříjemné symptomy spojené s kolísáním estrogenu. Mezi hlavní fytoestrogeny patří izoflavony, lignany nebo kumestany. „Ženy v klimakteriu i v období premenstruačního syndromu trápí výkyvy nálad, návaly horka nebo noční pocení. Pokud nejsou indikované k hormonální substituční terapii, mohou sáhnout právě po fytoestrogenech,“potvrzuje renomovaný sexuolog a gynekolog MUDr. Pavel Turčan, Ph.D. (na obr.). Velkou výhodou fytoestrogenů je jejich šetrnost vůči organismu a také dostupnost, vyskytují se totiž přirozeně v celé řadě běžných potravin.
Dopřejte si sóju, červený jetel nebo jahody
Za nejbohatší zdroje fytoestrogenů jsou považovány luštěniny, zejména pak sója a výrobky z ní: tofu, tempeh, miso pasta nebo například sójové mléko. Vysoký obsah fytoestrogenů lze najít i v červeném jeteli, ve lněných a sezamových semínkách, v cizrně, hrachu nebo červené čočce. Ideální je tyto potraviny doplnit meruňkami, brusinkami, jahodami, brokolicí či špenátem. Fytoestrogeny obsahují rovněž obiloviny jako rýže, ječmen nebo pšenice. Pokud chcete mít jistotu, že jich tělu dodáváte dostatek, a nejste právě milovníkem brokolice nebo sóji, můžete sáhnout po vhodných doplňcích stravy (např. preparát Sarapis Soja, který kombinuje fytoestrogeny s vitaminy skupiny B, včelí mateří kašičkou a extraktem z červeného jetele).
Jak zařadit fytoestrogeny do života? Není třeba se hned pouštět do velkých změn, postačí i drobné úpravy jídelníčku. Ráno si například zkuste přidat lžičku mletých lněných semínek do kaše nebo smoothie, občas si místo kravského mléka dopřejte mléko sójové. Obědy a večeře si můžete zpestřit restovaným tofu, cizrnovým salátem či humusem. Vzhledem k tomu, že se fytoestrogeny lépe vstřebávají v kombinaci s tukem, je ideální si na nich pochutnávat s kvalitními oleji. Zkuste též ochutnat miso polévku, tradiční japonský pokrm, který si Japonci často dopřávají i ke snídani. Polévka je zdrojem velmi výživných látek, protože kombinuje fermentovanou miso pastu, rybí dashi vývar, tofu a mořské řasy.
Ženy v Asii a přechod
Fytoestrogeny nefungují jako hormonální léky, přesto v organismu pomáhají navodit hormonální rovnováhu. Užitečné jsou tak zejména při premenstruačním syndromu, kdy se jejich účinky projeví zmírněním citlivosti prsou, podrážděnosti nebo úzkosti a pomáhají i v období klimakteria. V tomto případě jejich působení ocení hlavně ženy, které trápí návaly horka, noční pocení, suchá kůže nebo nálada jako na houpačce. Účinek fytoestrogenů (především izoflavonů) se zkoumá také v souvislosti s protikarcinogenní aktivitou či snižováním cholesterolu a krevního tlaku. V souvislosti s užíváním fytoestrogenů existuje zajímavý jev, jemuž se věnuje celá řada studií: ženy v Asii udávají méně časté a méně intenzivní příznaky přechodu v podobě návalů horka, podrážděnosti nebo nočního pocení než ženy v západních zemích. Studie například uvádí, že potíže s návaly horka zažívá jen přibližně 11 % Japonek. Jedním z předpokladů, proč tomu tak je, je právě dlouhodobý a pravidelný příjem fytoestrogenů ze sóji, která tvoří nedílnou součást asijského jídelníčku. Podle studií mají Japonky oproti Evropankám v organismu stokrát až tisíckrát vyšší hladinu fytoestrogenů.
