Těhotenství s sebou přináší řadu praktických otázek, na které není vždy snadné najít jednoznačnou odpověď. Je nutné úplně vynechat kávu? Může žena dál sportovat, cestovat letadlem nebo mít sex? Kolik je běžné přibrat, jaká poloha je nejvhodnější pro spánek a co platí pro léky, bylinky či očkování? Kolem těchto témat stále koluje řada kategorických zákazů a protichůdných rad. Mnohé z nich však platí pouze v určitých situacích. U zdravého těhotenství proto většinou není potřeba vzdát se běžného života – důležité je znát bezpečné hranice, zohlednit aktuální fázi těhotenství a vědět, které okolnosti už vyžadují větší opatrnost nebo konzultaci s lékařem.

Druhý trimestr cestování přeje

Láká vás poslední dovolená, než se rodina rozroste? Pokud těhotenství probíhá bez komplikací, běžný let bývá zpravidla bezpečný a změny tlaku v kabině plodu neškodí. Za nejpohodlnější období se často považuje druhý trimestr, kdy už obvykle ustupují nevolnosti, ale rostoucí břicho ještě výrazně neomezuje pohyb. Při delších cestách je důležité myslet především na dlouhé sezení. Těhotenství totiž zvyšuje sklon ke vzniku krevních sraženin, proto je vhodné pravidelně vstávat, protahovat se a procvičovat nohy a dbát na dostatečný pitný režim. Bezpečnostní pás by měl být veden nízko pod břichem, přes pánev.

Podmínky jednotlivých aerolinek se mohou lišit a v pokročilejší fázi těhotenství může být vyžadováno lékařské potvrzení. Každou cestu je proto vhodné posoudit individuálně, zejména pokud se objeví krvácení, vysoký krevní tlak, riziko předčasného porodu, potíže s placentou nebo pokud žena v minulosti prodělala trombózu.

„U cestování je užitečné myslet také na věci mimo samotný let. Žena by měla zkontrolovat, zda její pojištění kryje komplikace spojené s těhotenstvím, vzít si těhotenský průkaz a předem vědět, kam se v cílové destinaci obrátit v případě obtíží. Zvlášť při cestě do zahraničí může dobrá příprava rozhodnout o tom, zda se nenadálá situace vyřeší rychle a bez zbytečného stresu,“ upozorňuje MUDr. Veronika Mňuková, gynekoložka z centra prenatální péče a genetiky PRENET, které nově otevřelo pobočku v Praze.

Káva zmizet nemusí

Dalším často skloňovaným zákazem bývá odříkání každodenního kávového dýchánku. Ani zde však není nutné plošně vyřazovat. Doporučovaná horní hranice činí 200 miligramů kofeinu denně, do níž se započítává také černý a zelený čaj, cola, čokoláda nebo energetické nápoje. Obsah se liší podle druhu, velikosti porce i přípravy. Espresso mívá přibližně 60 až 80 miligramů, velká filtrovaná káva však může obsahovat výrazně více. Žena, která byla zvyklá na vysoký příjem, může dávku snižovat postupně, aby omezila odvykací bolesti hlavy.

Sex miminku zpravidla neublíží

Sex je při zdravém průběhu těhotenství rovněž bezpečný. Plod chrání děloha, plodové obaly a plodová voda a krátké ztvrdnutí břicha po orgasmu není totéž jako začátek porodu. Důvodem k omezení mohou být krvácení, odtok plodové vody, placenta překrývající porodní cesty, zkracování děložního hrdla nebo vysoké riziko předčasného porodu. Chuť na sex se navíc v průběhu těhotenství přirozeně mění a s rostoucím břichem bývá potřeba přizpůsobit polohy tomu, co je příjemné.

Přibírání je individuální

Jedno správné číslo, které by určovalo, kolik má žena v těhotenství přibrat, neexistuje. U jednočetného těhotenství se doporučený přírůstek hmotnosti orientačně pohybuje od 12,5 do 18 kilogramů při podváze, od 11,5 do 16 kilogramů při běžné hmotnosti, od 7 do 11,5 kilogramu při nadváze a od 5 do 9 kilogramů při obezitě. V prvním trimestru může být změna minimální, protože energetická potřeba se výrazně nezvyšuje. Pozdější přírůstek navíc netvoří pouze tuk, ale také plod, placenta, plodová voda, zvětšená děloha a prsa či vyšší objem krve. Smysl proto má sledovat vývoj v čase, nikoli se řídit mýtem o jídle za dva.

Cvičit lze často až do porodu

Co se týče sportování, u zdravého těhotenství je pohyb žádoucí. Běžné doporučení počítá přibližně se 150 minutami středně intenzivní aktivity týdně, například chůzí, plaváním, těhotenskou jógou nebo přiměřeným posilováním. Žena, která před otěhotněním běhala či cvičila, může často pokračovat s upravenou intenzitou. Naopak není vhodné bez přípravy začínat s vysoce náročným tréninkem a vynechat je třeba kontaktní sporty a aktivity s rizikem pádu nebo úderu do břicha. Krvácení, odtok plodové vody, bolest na hrudi, pravidelné bolestivé kontrakce nebo jednostranný otok a bolest lýtka jsou důvodem aktivitu ukončit a vyhledat lékařskou pomoc.

„Ani v závěru těhotenství neexistuje pevná hranice, kdy by zdravá žena měla přestat cvičit. Pokud těhotenství probíhá bez komplikací, může se přiměřeně hýbat až do porodu a zátěž průběžně přizpůsobovat tomu, jak se cítí. Případné omezení je vždy vhodné konzultovat s ošetřujícím lékařem, který zná specifika daného těhotenství,“ vysvětluje lékařka.

Na zádech bez paniky, usínat ale na boku

V průběhu těhotenství je pak třeba upravit i polohy při spánku. Například v první polovině těhotenství spánek na zádech obvykle nevadí. Od 28. týdne se doporučuje usínat na boku, protože rostoucí děloha může vleže na zádech utlačovat velké cévy. Bezpečný je levý i pravý bok. Pokud se žena na zádech probudí, nemusí se děsit. Stačí se otočit a pokračovat ve spánku. Pohodlí mohou zlepšit polštáře pod břichem, za zády nebo mezi koleny.

U léků a bylinek rozhoduje konkrétní látka

Přírodní neznamená automaticky bezpečné a ani volně prodejný přípravek nemusí být v těhotenství vhodný. Některé byliny, doplňky stravy i léčivé přípravky mohou ovlivňovat průběh těhotenství nebo účinek jiné léčby, u dalších zase nemusí být k dispozici dostatek spolehlivých údajů o bezpečnosti. Při běžných obtížích je proto vhodné volbu přípravku vždy konzultovat s lékařem nebo lékárníkem a užívat pouze ty prostředky, které jsou pro danou fázi těhotenství považovány za vhodné, v co nejnižší účinné dávce a po nezbytně nutnou dobu.

Kyselina listová se běžně doporučuje už při plánování těhotenství a na jeho začátku. Potřeba železa, vitaminu D, hořčíku nebo dalších doplňků je individuální a vhodnou dávku určuje lékař podle jídelníčku, krevních výsledků a průběhu těhotenství. Opatrnost je namístě také u kombinovaných přípravků na nachlazení, alergii či pálení žáhy, protože mohou obsahovat několik účinných látek najednou.

Očkování může chránit matku i dítě

Těhotenství naopak není důvodem odmítat všechna očkování. Neživé vakcíny mohou chránit matku a prostřednictvím protilátek přenesených přes placentu také dítě. Očkování proti chřipce lze podat v kterémkoli trimestru, proti černému kašli se doporučuje v každém těhotenství, obvykle mezi 27. a 36. týdnem. K možnostem ochrany novorozence patří také očkování proti RSV, jehož vhodnost a načasování se řídí sezonou, konkrétní vakcínou a aktuálními doporučeními. Živé vakcíny, například proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám nebo planým neštovicím, se během gravidity zpravidla nepodávají.

„Předepsanou léčbu není vhodné po zjištění těhotenství svévolně vysadit. Neléčené onemocnění může být pro ženu i plod větším rizikem než správně zvolený lék. Praktické je přinést lékaři seznam všech užívaných přípravků včetně vitaminů, bylinných čajů a volně prodejných léků. Teprve z celého seznamu lze posoudit možné duplicity, interakce a potřebu změny,“ uzavírá gynekoložka.