Více než třetina pacientů považuje dotazy lékárníka za pouhou formalitu. Přitom právě tyto otázky pomáhají zajistit pacientům bezpečnou léčbu a odhalit různé interakce, kontraindikace či nevhodné dávkování. Česká lékárnická komora (ČLnK) se rozhodla tomuto tématu věnovat i v rámci své pravidelné osvětové kampaně Den lékáren. Motto letošního ročníku, do kterého se zapojí více než 1500 lékáren, proto zní „Žádná otázka farmaceuta není zbytečná“.
Výsledky aktuálního průzkumu ČLnK přinesly zajímavá fakta. Přestože většina lidí věří ve schopnost lékárníka odhalit skrytá rizika léčby, část pacientů (36 %) stále považuje otázky farmaceutů za formalitu. Drtivá většina pacientů současně připouští, že lepší vysvětlení jejich významu by vedlo k otevřenější komunikaci. Znepokojivým zjištěním je také fakt, že každý pátý respondent někdy vědomě zatajil lékárníkovi důležité informace o svém zdravotním stavu nebo užívaných přípravcích.
Není to výslech
„Pacienti si mnohdy neuvědomí důležitost informací, které by s jejich léčbou z pohledu farmaceuta mohly souviset. Otázky, které farmaceut klade, ovšem nejsou výslech ani zdržování. Jsou to nástroje, díky kterým může zajistit vhodnější alternativu léku, zkontrolovat správné dávkování, zachytit možnou kontraindikaci nebo potenciální zdravotní rizika,“ říkáMgr. Aleš Krebs, Ph.D. (na obr.), prezident České lékárnické komory.
Celých 95 % Čechů uvádí, že by na otázky lékárníka odpovídalo mnohem ochotněji, kdyby lépe chápali, jak zásadně tím chrání své vlastní zdraví. „To je pro nás mimořádně významné zjištění. V okamžiku, kdy lidé chápou, proč se jich lékárník ptá, jsou připraveni plně spolupracovat,“ zmiňuje viceprezident České lékárnické komory PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D.
Komunikace jako klíč k úspěchu
To, že řadu chyb nelze odhalit jinak než přímým rozhovorem s pacientem, potvrdila také dvě kola projektu ČLnK Sledování lékových chyb. Ten měl za cíl systematicky mapovat chyby, se kterými se farmaceuti setkávají při výdeji léčiv na předpis, a upozorňovat na jejich reálné dopady na pacienty. Výsledky odhalily formální či administrativní nedostatky, ale také mnohem závažnější chyby, například předepsání jiného léčivého přípravku, než bylo zamýšleno, potenciální lékové interakce, duplicity v terapii, chybějící dávkování či překročení maximální dávky. Z výsledků projektu vyplynulo, že v lékárnách farmaceuti řeší v průměru dvě lékové chyby denně. Napříč celou sítí lékáren by tak mohlo jít o více než milion potenciálních lékových chyb ročně.
„Právě osobní konzultace často umožní odhalit souvislosti, které nejsou z receptu ani z elektronických systémů patrné. Tyto chyby by bez přímého kontaktu s pacientem nebo jemu blízkou osobou nebylo možné identifikovat. Informace o alergiích, chronických onemocněních nebo souběžně užívaných volně dostupných léčivých přípravcích z receptu vyčíst nelze. Tyto informace ví pouze sám pacient a kdyby nebylo farmaceuta a dialogu, chyby by odhaleny nebyly,“ říká prezident České lékárnické komory.
Den lékáren napříč republikou
Právě proto se letošní ročník pravidelné osvětové kampaně Den lékáren zaměřuje na dialog pacienta s farmaceutem. Kampaň s mottem „Žádná otázka farmaceuta není zbytečná“ chce pacientům srozumitelně vysvětlit, co se za každou otázkou v lékárně skrývá a proč stojí za to odpovídat upřímně a bez obav.
Den lékáren letos připadá na 18. června, doprovodné aktivity budou probíhat po celý týden od 15. do 21. června ve více než 1500 lékárnách po celé České republice. Lékárníci budou pacientům vysvětlovat, proč jejich otázky nejsou zvědavostí ani zdržováním, ale nástrojem bezpečné léčby. Aby se informace dostaly k co největšímu množství lidí, plánuje ČLnK kampaň komunikovat také na sociálních sítích.
