Lidí, kteří podstoupili nějaký zkrášlující zákrok, přibývá. Odpůrci tohoto trendu se posmívají „kačeřím“ rtům, nepřirozeně vytaženým obličejům nebo nafouklým ňadrům. Mnohdy oprávněně. Plastičtí chirurgové naopak vyzdvihují nepopiratelný vliv na zvýšení sebevědomí pacientů.
Ambulance plastických chirurgů jsou plné osob, které si přejí vypadat atraktivněji a mladistvěji. Pokud o provedeném výkonu na veřejnosti nemluví, jejich vylepšení okolí většinou sice zaregistruje, ale pravý důvod neodhalí. A pak jsou tu druzí: na operačním sále jsou jako doma s největším přáním: vypadat jako Barbie nebo Ken, zkrátka dosáhnout vytouženého ideálu krásy. Jak se na tyto tendence dívají odborníci z kliniky Esthé?
Co byste řekli lidem, kteří považují plastickou chirurgii za rozmařilost?
Doc. MUDr. Jan Měšťák: Když se řekne „plastická operace“, tak si většina lidí vybaví zákroky, které můžou na první pohled vypadat jako zbytečné a povrchní. Jenomže práce chirurga je mnohem komplexnější. Musí si poradit i s vrozenými vadami nebo stavy po úrazech a vážných nehodách.
To se jistě do značné míry týká i operací řešících nějakou deformitu?
MUDr. Karel Urban: Pacienti přicházejí k plastickému chirurgovi z mnoha důvodů. Rekonstrukční chirurgie je široký obor a zabývá se vývojovými vadami, jako jsou rozštěpy, deformity nosu, boltců apod., úrazy a stavy po léčbě jiných nemocí. Jedním z nejčastějších zákroků na hrudníku je rekonstrukce prsu u žen po onkologickém onemocnění prsu. Samozřejmě i zátěž spojená s velkými prsy je důvod návštěvy v ambulanci plastického chirurga. U břicha je zase velmi častou operací úprava svalů břišní stěny, především u žen po porodu.
MUDr. Libor Kment: Je dokázáno, že dobře provedená operace zlepšuje kvalitu pacientova života. Spolu s fyzickým nedostatkem vyřeší i psychické obtíže s tím spojené. Proto se také plastické chirurgii někdy přezdívá „psychochirurgie“. Vždyť nespokojenost s vlastním tělem se odráží i na pacientově psychice a může způsobit depresi. Často se stává, že společnost takové lidi vyčleňuje a oni se stále víc uzavírají do sebe. To se pak odráží ve všech vztazích, nejen partnerských.
Doc. MUDr. Ondřej Měšťák: Plastickou operaci může v některých případech dokonce psycholog doporučit. Má-li někdo problémy s deformitou vlastního těla, plastická chirurgie může pomoct tento problém vyřešit. A to je právě důvod, proč se zákroky plastické a estetické chirurgie dělají: aby se lidé cítili ve svém těle lépe, narostlo jim sebevědomí a díky tomu byli úspěšnější v sociálních vztazích.
Často od plastických chirurgů slýchám, že se před zákrokem snaží klienta odhadnout, zda s ním nebudou problémy v tom smyslu, že nebude s výsledkem nikdy spokojený.
Doc. MUDr. Jan Měšťák: Ano, v klinické praxi se někdy setkáváme s tzv. dysmorfofobií neboli pocitem vlastní ošklivosti. Bývá to nejčastěji u dívek v pubertě čili v období ještě „nezralého“ ženství, kdy se formuje postava a celkový vzhled. Pokud navíc ještě někdo zasáhne nevhodnou poznámkou do již narušené psychiky dospívající dívky, může se u ní rozvinout mentální anorexie, bulimie nebo právě dysmorfofobie. Vyžaduje pak od plastického chirurga korekci pomyslné vady kdekoli na těle nebo chce náročnější operaci s extravagantními požadavky na vzhled. Pokud na to plastický chirurg přistoupí, výsledkem je vytvoření něčeho naprosto umělého a nepřirozeného.
To je zřejmě případ, kdy by takovou osobu plastický chirurg měl poslat spíš k psychologovi, než aby jí nesmyslné přání splnil?
Doc. MUDr. Jan Měšťák: Lékař musí občas zastoupit i práci psychologa nebo partnera, který své polovičce neumí zvednout sebevědomí. A plastický chirurg by měl mít také schopnost přesvědčit i ženu pokročilejšího věku, že je její vzhled stále mladistvý a žádný zákrok zatím není nutný. A rozhodně by neměl operovat v případě, kdy to není potřebné nebo když má pacient nepřiměřené požadavky na výsledek operačního zákroku. Samozřejmostí by mělo být odmítnutí pacienta se žádostí o provedení jakékoliv extrémní operace. Špičkové pracoviště estetické chirurgie by mělo provádět jen takové výkony, které přinesou zlepšení přirozeného vzhledu pacienta.
