Léto si spojujeme s odpočinkem, cestováním a šťastnými zážitky. Právě představa, že bychom si ho měli užít naplno, však může vytvářet zbytečný tlak. Místo úlevy pak přichází zklamání, srovnávání s ostatními nebo pocit, že nežijeme dost zajímavě. „Emoce se nedají naplánovat. Úzkost, vyčerpání nebo smutek si neberou dovolenou jen proto, že začaly prázdniny. Ve skutečnosti je úplně normální, že psychická pohoda kolísá i během léta,“ říká terapeutka Mgr. Jiřina Přikryl Maršálková (na obr.).
Představa šťastného léta může přidat tlak navíc
Léto máme od dětství spojené s volnem, dobrodružstvím, cestováním a časem stráveným s blízkými. V dospělosti se k těmto představám přidává očekávání, že několik slunečných týdnů vyváží pracovní stres, únavu i dlouhodobě odkládaný odpočinek. Pokud je venku hezky a máme dovolenou, měli bychom se přece automaticky cítit dobře. Jenže psychika se neřídí kalendářem a prázdniny samy o sobě nezaručují dobrou náladu.
„U některých lidí se s příchodem delších a slunečnějších dnů skutečně zlepší nálada nebo přibude energie. To ale neplatí pro každého. Lidé, kteří procházejí depresí, mohou naopak prožívat ještě větší tlak, že by se měli cítit lépe, být aktivnější nebo si léto více užívat. Když se to nedaří, snadno se přidávají pocity selhání a viny,“ vysvětluje terapeutka Mgr. Jiřina Přikryl Maršálková z Mindwell. Člověk pak nebojuje jen se samotnými obtížemi, ale také s přesvědčením, že zaostává za očekáváním vlastním i svého okolí.
Rozpor mezi tím, jak jsme si léto představovali, a tím, jak se skutečně cítíme, může přinášet další frustraci. Někomu schází energie, jiný se obtížně přizpůsobuje změně režimu či na něj po zpomalení naplno dolehne dlouhodobé vyčerpání. Horší den, únava ani potřeba být chvíli o samotě přitom neznamenají, že dovolenou neumíme prožívat správně.
Sociální sítě ukazují výlohu, ne celý život
Očekávání spojená s létem ještě zesilují sociální sítě. Nabízejí proud fotografií západů slunce, exotických destinací, výletů a šťastných rodin. Co už však nevidíme, je únava z dlouhé cesty, partnerská hádka, děti rozladěné změnou prostředí nebo chvíle, kdy se zdánlivě bezstarostný den vůbec nevydařil. To, co sledujeme, je pečlivě vybraný zlomek reality.
Porovnávat se s ostatními je přirozené. Problém nastává, když proti nejhezčím okamžikům druhých stavíme vlastní běžný den se všemi starostmi, povinnostmi a nedokonalostmi. „V takovém srovnání téměř vždy vyjdeme jako ti, kteří mají méně zajímavý nebo méně spokojený život. Je proto dobré si připomínat, že sociální sítě nejsou objektivním obrazem reality. Představují spíše výlohu než skutečný život,“ konstatuje terapeutka.
I příjemné zážitky mohou být zátěží
Léto bývá obvykle méně strukturované než běžný pracovní rok. Někomu uvolnění režimu prospívá, jinému přináší nejistotu. Více společného času může zvýraznit partnerské neshody či dlouhodobě odkládané problémy. Konflikty mohou vznikat i proto, že každý od dovolené očekává něco jiného: jeden touží objevovat okolí, druhý potřebuje volnost bez programu. Lidé obvykle podceňují také náročnost cestování, časté změny prostředí a snahy vměstnat do několika týdnů co nejvíce zážitků.
V době letních prázdnin navíc chodíme později spát, trávíme více času ve společnosti a častěji pijeme alkohol. „Přestože mohou být tyto aktivity příjemné, u citlivějších lidí mohou přispívat k větší únavě, podrážděnosti nebo zhoršení úzkosti. I příjemné události totiž pro organismus představují určitou zátěž,“upozorňuje Jiřina Přikryl Maršálková. Pokud se zážitky řadí jeden za druhým a chybí čas na regeneraci, může být člověk po dovolené unavenější než před ní.
Psychické potíže nečekají na září
Mnoho lidí věří, že jejich nepohodu způsobila především práce a dovolená vše vyřeší. Odpočinek může skutečně pomoct, pokud však úzkost, pokleslá nálada nebo vyčerpání přetrvávají týdny či měsíce, samotná změna prostředí je obvykle neodstraní. Jestliže potíže trvají déle než dva týdny nebo významně zasahují do běžného fungování, měli bychom zbystřit.
Vedle skleslé nálady mohou být varovnými signály ztráta radosti z aktivit, které nás dříve těšily, úzkost, potíže se spánkem, neustálé přemítání, podrážděnost, problémy se soustředěním nebo nedostatek energie i na běžné činnosti. „Psychické potíže nečekají na září. Čím dříve člověk začne situaci řešit, tím větší je šance, že se nebudou dále prohlubovat,“ říká odbornice. Odbornou péči dnes navíc není vždy nutné vázat na konkrétní místo. Jednou z možností jsou digitální terapeutické programy založené na principech kognitivně-behaviorální terapie, jako jsou v Česku Mindwell. Programy lze s podporou terapeuta procházet odkudkoliv, v soukromí a vlastním tempem. Tedy bez ohledu na to, kde člověk právě tráví léto. Digitální terapie tak může představovat bezpečný a odborně vedený první krok. Programy Mindwell jsou navíc jako první v Česku plně hrazeny ze zdravotního pojištění.
