Umělá inteligence už dávno není pouze vědeckou fikcí nebo něčím, co patří do budoucnosti. V českých nemocnicích a ordinacích se stále častěji stává neocenitelným pomocníkem, který mění způsob, jakým se diagnostikují nemoci a jak se staráme o naše zdraví. Ať už jde o zrychlení diagnóz, prevenci nebo jednoduše zjednodušení života pacientů – AI je tady a má potenciál udělat zdravotní péči lepší, přístupnější a efektivnější.
Rostoucí počet civilizačních nemocí v ČR
Výskyt civilizačních nemocí, jako jsou obezita, cukrovka, kardiovaskulární onemocnění a rakovina, v posledních desetiletích výrazně roste. „Podle statistik má v České republice přibližně 67 % dospělých nadváhu nebo obezitu, což představuje nárůst o více než 10 % od roku 2000. Cukrovka 2. typu postihuje více než 800 000 lidí, přičemž její výskyt v posledních 20 letech vzrostl o více než 40 %,” upřesňuje Pavel Suchánek odborník na výživu, výzkumný pracovník Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a zakladatel Nutrition Fighter. Rakovina, zejména rakovina prsu a tlustého střeva, se stala jednou z nejčastějších příčin úmrtí, přičemž výskyt některých typů rakoviny se za posledních 30 let zvýšil o více než 30 procent.
Infarkty a jiné kardiovaskulární nemoci jsou stále na vzestupu, přičemž se jejich výskyt v populaci zvýšil o více než 20 % za posledních 15 let. Tento alarmující trend ukazuje, jak důležitá je včasná diagnostika a prevence – a právě umělá inteligence je nástrojem, který může přispět k zastavení tohoto vzrůstajícího problému. S rozvojem AI v medicíně máme šanci na lepší identifikaci rizikových faktorů ještě před tím, než dojde k vážným zdravotním problémům. Technologie jako AI-based screening nebo personalizovaná doporučení pro zdravý životní styl mohou výrazně přispět k prevenci a zlepšení zdraví celé populace. Včasná intervence, kterou AI umožňuje, je klíčem k tomu, jak snížit výskyt těchto nemocí a zlepšit kvalitu života.
Rychlejší diagnostika pro rychlejší životy
V dnešním uspěchaném světě, kde se každý den počítá, je každá minuta při diagnóze důležitá. AI, která dnes pomáhá českým lékařům, je schopná rychle analyzovat tisíce snímků, což by člověk nemohl zvládnout. Například v oblasti mamografie, kde umělá inteligence zlepšuje detekci i těch nejmenších nádorů, dává AI pacientkám větší šance na včasné zachycení rakoviny prsu. Tato technologie zkracuje dobu čekání na výsledky, což znamená, že lékaři mohou rychleji rozhodovat o léčbě.
U lidí s cukrovkou je riziko vzniku diabetické retinopatie, což je poškození sítnice způsobené dlouhodobě zvýšenou hladinou cukru v krvi, výrazně vyšší. V České republice se s touto komplikací potýká více než 100 000 diabetiků, přičemž mnozí z nich o svém zdravotním problému ani nevědí, dokud není pozdě. „Právě diagnostika díky AI nástroji Aireen pomáhá včas podchytit touto zákeřnou nemoc. V současné době, kdy český zdravotní systém čelí nedostatku lékařů, zejména kvůli odchodu odborníků do důchodu, mají lidé díky této technologii možnost získat kvalitní screening přímo u diabetologa bez nutnosti specialisty,“ upřesňuje MUDr. Lucie Frantlová (na obr.), vedoucí lékařka aplikačního a sítnicového centra Očního centra Praha.
Další pomoc přináší aplikace SkinVision, která vyhodnocuje riziková kožní znaménka s přesností až 95 %. A přestože nenahrazuje lékařské vyšetření, poskytuje lidem rychlý náhled na jejich zdravotní stav a může výrazně podpořit prevenci.
U radiologických nálezů zase pomáhá Carebot. AI označuje možné abnormality, zatímco konečné rozhodnutí zůstává na lékaři. Tento nástroj zvyšuje přesnost i efektivitu, což je zásadní zejména tam, kde je velké množství pacientů. Podobně funguje i ColoMaia, která při kolonoskopii automaticky detekuje polypy, zlepšuje přesnost vyšetření a usnadňuje včasný záchyt rakoviny tlustého střeva.
Kam se ubírá budoucnost?
S rostoucím množstvím dostupných dat se otevírá cesta k personalizované medicíně. AI dokáže analyzovat genetiku, životní styl i zdravotní historii a včas upozornit na možná rizika. Podle odborníků bude tento přístup stále běžnější.
„Implementace AI však nebude okamžitou revolucí, ale dlouhodobým procesem. Čím kvalitnější data budeme mít k dispozici v rámci trénování AI nástrojů, tím budou kvalitnější i výstupy,“ vysvětluje docent Ondřej Volný, předseda České společnosti pro umělou inteligenci v medicíně a připomíná, za vývojem každého nástroje vždy stojí zkušený lékař: „Na začátku musel být člověk, zkušený radiolog nebo neurolog, který říkal umělé inteligenci, na co se má dívat a jak se má dívat. Například aby rozpoznala to, jak vypadá mozková příhoda.”
Nesmíme zanedbat ani digitalizaci
Aby však zdravotnictví mohlo naplno využít potenciál umělé inteligence, je nezbytná systematická digitalizace. Ta umožňuje bezpečně pracovat s daty, propojit jednotlivé systémy a zefektivnit péči jako celek. V mnoha nemocnicích už se testují aplikace, které zjednodušují správu zásob, automatizují objednávky materiálu a umožňují sledovat spotřebu v reálném čase.
„Přechod na bezpapírové řešení není jednoduchý proces. Vyžaduje nejen dodržení všech legislativních a GDPR požadavků, ale také promyšlené zavedení změn přímo v praxi – od práce se zdravotnickou dokumentací až po úpravu interních postupů a školení personálu. Digitalizace je pro nás dlouhodobým cílem na všech úrovních – jak při správě zdravotnické dokumentace, tak při práci s daty z nejrůznějších diagnostických přístrojů,“ vysvětluje Adam Janek, ředitel Očního centra Praha.
„Díky automatizaci a digitalizaci dat i jejich bezpečnému přenosu napříč systémem dokážeme minimalizovat nebo zcela odstranit chybovost a zároveň celý proces s pacientem výrazně zrychlit a zefektivnit. Nové centrum primární oční péče, které v současné době připravujeme, bude již od samého začátku fungovat na těchto principech – zcela bez papíru, s plně digitálními přenosy dat z diagnostických přístrojů. To nám umožní nabídnout pacientům ještě plynulejší a komfortnější péči,“ dodává.
